Na dětské diváky se myslelo již od počátku tuzemského televizního vysílání. Postupem času dramaturgy napadlo, že by se mohli inspirovat rozhlasovým Hajajou a nabídnout malým i velkým pohádku na dobrou noc.
V roce 1963 tak světlo světa spatřil pořad Stříbrné zrcátko, který se vysílal každou neděli. O dva roky později ho vystřídal Večerníček, jenž uváděl kreslený klučina v papírové čepici. Toto intro se proto považuje za nejstarší aktivní českou televizní znělku a jednu z nejstarší v Evropě.
Počet vysílacích dnů se postupně zvyšoval. Od roku 1967 se Večerníček objevoval kromě neděle také v úterý a ve čtvrtek. V roce 1970 přibyl pátek, o rok později středa. Od roku 1972 pořad běžel každý den kromě soboty a od roku 1973 je již každodenní součástí života malých i velkých diváků.
Zajímavostí je, že v té době se jednotlivé díly pohádek nevysílaly postupně, ale střídaly se. Důvodem bylo, že seriálové celky nebyly dokončené a k dispozici bylo jen málo dílů.
Fenomén Večerníček
Již vedení Československé a České televize požadovalo, aby večerníčky byly kvalitní a udržely diváky až do hlavního zpravodajství, což se dařilo. Vznikaly tak doslova perly animovaného filmu, které dones patří mezi nejoblíbenější pohádky.
V roce 1974 se však začal vysílat hraný seriál, jenž je podle ankety z roku 2007 vůbec nejlepší večerníčkem v historii. Jedná se o Krkonošské pohádky, vyprávějící o chamtivém a zlém Trautenberkovi, jenž se snaží na úkor svého velkého a mocného souseda Krakonoše získat nějakou výhodu.
Dodnes z něj Češi používají hlášky jako „nestát, nekoukat, dělat”, „sojka práskačka” nebo „himmel-herrgott-donner-wetter-krumcajselement".
Na druhé místě se podle Novinek.cz umístil seriál o nešikovných kutilech A je to a na třetím Pohádky z mechu a kapradí. Bramborovou medaili si odnesli Jája a Pája.
Kvíz nejen pro pamětníky: Poznáš postavičky z českých večerníčků podle fotky? Kolik z 10 si vybavíte?
Zdroje: www.novinky.cz, www.cs.wikipedia.org, www.dspace.cuni.cz, www.irozhlas.cz
