Psaní I a Y
Český jazyk skrývá mnohá úskalí, bez jejichž řádné znalosti jej nikdy nebudeme ovládat, jak je potřeba. K tomu nám slouží nejen povinná školní docházka, ale také Pravidla českého pravopisu.
V nich najdeme vše, co o českém jazyku potřebujeme vědět a co bychom měli ovládat na výbornou a bezchybně praktikovat v praxi.
Jednou z obtíží, která působí potíže nejen dětem na základní škole, ale také mnohým dospělým, je psaní i a y. V tom všichni často bohužel chybujeme.
I a Y se řadí mezi obojetné souhlásky, pro jejichž psaní neexistují přesná pravidla, ze kterých bychom jejich volbu mohli odvodit.
Je tedy nutné se je naučit nazpaměť a nikdy je nevypustit ze své paměti. Pokud při psaní I a Y uděláme chybu na základní škole, je to odpustitelné, pokud však s jejich psaním děláme chyby v dospělosti, je to problém.
Jak je ovládáte?
Zaděláváme si na pořádnou ostudu. Jak by se vám líbilo, kdyby vám někdo poslal milostný dopis, kde v každém druhém slově udělá se psaním I a Y zásadní chybu?
Jak správně psát měkké a tvrdé i / y:
A co například pracovní email od člověka, který se bude hlásit k vám do firmy? Asi byste si takového člověka do své firmy nezaměstnali.
Každý z nás by měl psaní I a Y ovládat na výbornou. Když ne kvůli práci, tak rozhodně kvůli sobě a pocitu ze sebe samého.
Obecně platí, že měkké I píšeme po měkkých souhláskách, jako jsou c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň. Naopak po tvrdých souhláskách, kterými jsou h, ch, k, r, d, t, n se píše tvrdé Y.
Úskalím pak mohou být vyjmenovaná slov nebo některá cizí slova, která v českém jazyce používáme a která je třeba znát nazpaměť. Jsou jimi slova jako kino, triko či turistika.
Pokud nevíte, jak na tom se znalostí I a Y jste, vyzkoušejte si náš kvíz. V něm si psaní těchto souhlásek rychle ověříte a budete vědět, na čem je třeba případně zapracovat.
Kvíz: Umíte psát správně Y a I?
Zdroje: www.umimecesky.cz, www.skolasnadhledem.cz, prirucka.ujc.cas.cz