Slovenská pop music se začala rozvíjet ve třicátých letech dvacátého století. Šlo především o podžánry jazzu a swingu, které spolu s kabarety a divadly proudily z Prahy, Paříže, Vídně, Berlínu a Budapešti. 

V Bratislavě a v Košicích se navíc objevily první podniky, v nichž většinou romské kapely kopírovaly západní dobové šlágry a styl moderních tanců, jako byly shimmy, two step, tango, charleston či samba.

Obliba jazzu a swingu upadla v době Slovenského státu, kdy německá nacistická propaganda poukazovala na to, že tento druh kultury je produktem nečistých ras. Pro mládež se tak stala populární hudba symbolem odporu proti režimu.

Po válce se slovenský pop stal součástí toho našeho - českého. Ve společném státě tak vznikal kult budovatelských písní. Ty však mladé Slováky nezajímaly. Pro většinu z nich měl až do roku 1950 větší význam lidový folklór.

Slovenská pop music

Ke zlepšení situace došlo až začátkem 60. let, kdy se do republiky začaly dostávat hudební nahrávky rockových a rock and rollových hvězd. Jak Češi, tak Slováci je začali napodobovat. Postupem času vznikaly jejich cover verze, jež se prezentovaly na hudebních festivalech. Právě ty se staly důležitým fenoménem pro rozvoj slovenské populární hudby.

Objevovaly se na nich jména jako Pavol Hammel a Prúdy, skupina Modus nebo jedna z nejoblíbenějších kapel, která na scéně působí dodnes, Elán.

Tito a další interpreti se již pyšnili vlastní tvorbu, jež zněla po celém Československu. Na festivalu Bratislavská lyra, ale i v anketě Zlatý slavík se začali na předních místech střídat slovenští zpěváci a hudební skupiny s českými.

Popularita slovenských hvězd vydržela i po pádu železné opony. Z rádií tak stále slyšíme hity jako Sestřička z Kramárov nebo Kristínka iba spí. Znáte další? Zkuste si náš kvíz.

Zvládnete dnešní hudební kvíz? Poznáte slovenské hity podle názvů skladeb? Otestujte se!

Zdroje: www.sk.wikipedia.org, www.zaujimavysvet.sk