Byl to trend, který se objevil na celém území bývalého Sovětského svazu. Přejmenování mělo oslavit komunistické vůdce, ideály, budovat novou společenskou identitu a nechat upadnout do zapomnění to, co by připomínalo buržoazní nebo feudální minulost.

Nešlo o náhodu, ale promyšlenou strategie komunistického režimu, jež doplňovala státní kontrolu, centrálně plánované hospodářství a nedostatek svobodného projevu.

Před pětasedmdesáti lety si tak například Zlíňané musel zvyknout, že bydlí v Gottwaldově a obuvnický gigant Baťa se změnil na Svit. Důvodem k zániku původního názvu města bylo vymýcení kapitalistického rozvoje, které symbolizoval.

Sovětské názvy

Podobnou praxi zažívali obyvatelé dalších obcí během přejmenovávání ulic. Všude po republice se začaly objevovat cedule, informující, že se nacházíte na třídě Pionýrů, 1. máje, Legionářů, Dukelských hrdinů, na náměstí Svobody nebo Obránců míru.

Výjimkou také nebylo, že jste míjeli doslova panteon sovětských „světců“. Jen například v Jihlavě jste se mohli procházet po ulici maršála Rodiona Malinovského, řeckého komunisty Nikose Belojanise, Juliuse Fučíka, Antonína Zápotockého nebo Jana Šverma. Nechyběly cedule oslavující Marxe i Engelse.

Změna přišla až s listopadovou revolucí v roce 1989. Avšak původní označení nebo zcela nová pojmenování se neobjevila hned. 

„Celý proces trval zhruba až do poloviny devadesátých let,” říká Marek Lašťovka z Archivu hlavního města Prahy. „Bylo nejen nutné najít nový vhodný název, ale také šlo o velkou administrativní zátěž od výroby cedulí po výměnu dokladů místních obyvatel.”

Po převratu se tak narychlo přejmenovaly pouze „nejkřiklavější” případy, jako byla Stalinova nebo Leninova ulice.

Retro kvíz: Že se Zlín jmenoval Gottwaldov, ví každý. Vzpomenete si i na další staré názvy?

Zdroje: www.refresher.cz, www.cs.wikipedia.org, www.idnes.cz, www.novinky.cz, www.idnes.cz