Píše se rok 1953. Ve vojenském prostoru Kobylec probíhá výcvik tankistů, kteří ho ale považují za nutné zlo. Zato jejich nadřízení: major Borovička alias Malinkatej ďábel, kapitán Matka a nadporučík Růžička ho berou jako šanci k výchově ztracených mladíků, a tedy nesmyslné šikaně.
Tu si však vojíni nechtějí nechat líbit. Rozehraje se tak komedie plná humorně laděných epizod, jež jsou okořeněny vulgarismy a dusivou atmosférou padesátých let.
Tankový prapor
Film se natáčel v zimě na přelomu let 1990/1991 pod taktovkou režiséra Víta Olmera a scénáristy Radka Johna jen pár měsíců poté, co se z knižní předlohy stal bestseller. Bonton film proto nijak na adaptaci nešetřil.
„Rozpočet byl kolem 15 milionů korun, což byla na tu dobu mimořádně vysoká částka,” vysvětluje v rozhovoru pro Český rozhlas Jan Křipač z Národního filmového archivu v Praze. Tvůrci si ale investici mohli dovolit, i když riskovali.
„Točilo se vlastně nelegálně, protože československý film byl v roce 1945 znárodněn a v roce 1991 ještě nebyl přijat nový zákon o kinematografii, který dovoloval vyrábět snímky v soukromé produkci,” říká vědec.
Událostí sezóny se pak stala i premiéra v pražském Paláci kultury. Díváky vítali vojáci v růžových helmách, kapela a mažoretky. Nechyběl ohňostroj a pompézní entréé Josefa Škvoreckého. Přiletěl ve vojenském vrtulníku.
Diváci byli z filmu nadšení. Vidělo ho více než 2 miliony lidí, čímž se stal nejúspěšnějším českým snímkem po roce 1990. Kritici ho však odsoudili za prvoplánové vtipy.
„Cílem tvůrců bylo natočit zábavný film s atraktivními scénami. A to se povedlo,” uzavírá Jan Křipač. Jak dobře si ho pamatujete? Zkuste si náš kvíz.
Kvíz: Co víte z Tankového praporu. Nevadí, že jste to dlouho neviděli, aspoň zjistíte, jakou máte paměť
Zdroje: www.plus.rozhlas.cz, www.csfd.cz, www.filmovyprehled.cz
