Vlastivěda navazuje na prvouku a bývá součástí 4. a 5. ročníku. Jejím úkolem je rozvíjet poznatky a dovednosti získané v rodině a žáci se učí pozorovat a pojmenovávat věci a děje kolem sebe.
Dalším z cílů předmětu je pomoci dětem vnímat vztahy ve společnosti a pochopit současnost jako výsledek minulosti a východisko budoucnosti. Alespoň tak tento předmět definují učební osnovy.
Realita byla totiž podle studentů učitelství 1.stupně základní školy někde jinde. Zjistila to Alena Vavrdová během svého průzkumu na PdF UP v Olomouci, na PdF UK v Praze a PdF MU v Brně v průběhu roku 2000.
Prokletý předmět?
„Zkušenosti z výuky vlastivědy byly u většiny respondentů, zahrnující 165 studentů výše uvedených škol, negativní,” píše autorka studie.
„Pořád jsme se jen učili nerostné bohatství, jen učení a zkoušení,” vzpomíná jeden z budoucích pedagogů. „S mapou jsme sice pracovali, ale než jsem určitou věc stihla najít, učitelka už začala dávat jiné úkoly,” odpověděla druhá.
Po analýze všech zkušeností Vavrdová došla k závěru, že studenti během svých žákovských let pouze přijímali a opakovali to, co se jim řeklo.
„Vyučovací proces nepřihlížel k přirozeným procesům myšlení, a ani s ním nijak zvlášť nepočítal. Zároveň se nepracovalo s faktem, že učení není jen uložení vědomostí, ale musí se v něm umožnit postupovat,” píše výzkumnice.
Vlastivěda
Nové materiály a učebnice, které jsou k nahlédnutí na internetu, ale ukazují, že dnešní děti si fakta týkající se předmětu vlastivěda, mohou osvojit více interaktivně.
Zda funguje Komenského „škola hrou” nebo známý dril z let minulých, si můžete otestovat v našem kvízu.
KVÍZ: Obstáli byste v testu z vlastivědy? Osvěžte si učivo čtvrté třídy
Kdo, co, kde, kdy a jak
Zdroje: www.epedagog.upol.cz, www.cs.wikipedia.org, www.specialniskola.cz