Chytáky vyjmenovaných slov
Stejná pravidla, jaká platí pro vyjmenovaná slova, pak platí také pro slova odvozená z vyjmenovaných slov. Existují výjimky, jako jsou osobní a zeměpisná jména, která se mohou pravopisným pravidlům částečně vyhnout.
Přehled vyjmenovaných slov tvoří slova po B, L, M, P, S, V a Z. Vyjmenovaná slova po B jsou například být, bydlet, byt či dobytek.
Vyjmenovaná slova se učí v přesném pořadí, například brzy, jazyk, nazývat se a Ruzyně. Abychom mohli říct, že vyjmenovaná slova skutečně umíme, nestačí je znát nazpaměť. Je potřeba je umět také aplikovat v praxi formou diktátů a psaní textů. Umět tato slova používat je něco jiného než je jen rychle za sebou odříkat.
Původně se hlásky i a y lišily výslovností. Dnes se ale tento rozdíl zachoval jen v některých nářečích. Vyjmenovaná slova jsou součástí Pravidel českého pravopisu. Objevila se ve vydáních poprvé v roce 1902.
Dále pak v letech 1913, 1941, 1957, 1993. Za nejstarší považujeme právě Pravidla hledící k českému pravopisu a tvarosloví z roku 1902. Jejich autorem byl Jan Gebauer.
Tato první příručka o vyjmenovaných slovech ale nezahrnovala slova zvlášť vyňatá. Jejich součástí byla pouze slova uvedená v běžném abecedně řazeném slovníku.
Jak dobře je znáte?
Seznam vyjmenovaných slov, který je součástí školních učebnic, se neustále vyvíjí. Zastaralá slova nahrazují nové a modernější výrazy obsahující tentýž kořen.
Také se doplňují chybějící a jim příbuzná slova. Rozdíly mohou být i mezi různými učebnicemi z téže doby. Seznamy vyjmenovaných slov se doplňují i příklady příbuzných slov, zaměnitelných nepříbuzných slov, nevyjmenovaných slov, ve kterých řada z nách často chybuje.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Obojetnost souhlásek y/ý ve vyjmenovaných slovech má svůj původ v historickém vývoji češtiny. Dříve byly samohlásky i a y výslovnostně odlišné, ale tento rozdíl zmizel již ve staré češtině. Písmeno y bylo zachováno v pravopise, i když výslovnost se již nelišila. Proto se výčet vyjmenovaných slov musel vytvořit, aby lidé věděli, kdy se má v pravopise použít y/ý.
U některých slov však existují obě varianty i/y a obě jsou správné. Tato slova pak mají odlišný význam. Patří sem například slova "Pykat a pikat". Pykat znamená dostat za něco trest, trpět.
Příkladem je věta: Děti nesmějí pykat za naše provinění. Původ slova ve staročeském pykati s významem želet, litovat, mrzet se. Zatímco sloveso pikat, často používané s předponou za‑ (zapikat), znamená zaříkávat se určitou formulí.
Kvíz z českého jazyka: Jak znáte vyjmenovaná slova: Těchto 10 chytáků nezvládne většina dospělých
Zdroje: www.umimecesky.cz, www.mojecestina.cz, www.jak-se-pise.cz
