Složitost vyjmenovaných slov
Vyjmenovaná slova mají v českém jazyce dlouhou historii a prošla různými změnami. Hlásky "i" a "y" měly původně odlišnou výslovnost, v současnosti se však tento rozdíl udržel pouze v některých nářečích.
Vyjmenovaná slova se objevují v pravidlech českého pravopisu od počátku 20. století, a to v různých vydáních. Prvními Pravidly, která toto pravidlo zahrnula, byla ta z roku 1902, která byla sestavena Janem Gebauerem. V těchto pravidlech byla tato slova uvedená v abecedně řazeném slovníku.
Následně se v pravidlech z roku 1913 objevil stručný výčet vyjmenovaných slov, který obsahoval slova jako "obyčej," "babyka," "Bydžov," "bystrý," "kobyla," "kopyto," a mnoho dalších. Seznam slov však nebyl pevně daný a mohl se lišit mezi různými pravidly a učebnicemi.
Znáte je?
Vyjmenovaná slova se v průběhu času měnila. Zastaralá slova byla nahrazována modernějšími, přidávala se nová slova, a seznam se rozšiřoval také o příbuzná slova, která mohla být novým generacím neznámá.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Klíčovým prvkem vyjmenovaných slov jsou obojetné souhlásky b, f, l, m, p, s, v, a z. Obojetné v tomto případě znamená, že po nich lze psát y/ý nebo i/í. Pro lepší schopnost si obojetné souhlásky zapamatovat existuje mnemotechnická pomůcka "BeFeLeMe Pes Se VeZe".
Zajímavým aspektem je také písmeno "f," které se v českých slovech vyskytuje zcela výjimečně, obvykle v citoslovcích nebo slovech zvukomalebného původu. Ve slovech českého původu se po "f" nepíše "y." Slova jako fyzika, refýž, zefýr jsou přejatá slova a nepatří k původní české slovní zásobě.
Kromě obojetných souhlásek b, f, l, m, p, s, v, a z, se v české gramatice setkáváme také s "w" a "x," po kterých může následovat "i" nebo "y" v závislosti na skloňovacím vzoru. Nicméně, tato písmena se v domácích českých slovech téměř nevyskytují.
Kvíz z českého jazyka: Umíte vyjmenovaná slova? Je těžký! Kdo udělá více než dvě chyby z deseti, měl by se stydět
Zdroje: www.jak-se-pise.cz, prirucka.ujc.cas.cz, www.pravopisne.cz