Vyjmenovaná slova
Měkké i a tvrdé y jsou v českém jazyce poměrně velkou libůstkou. Tyto dvě samohlásky původně sloužily k označení dvou různých hlásek. Dnes se ale vyslovují stejně, což je činí z hlediska psaní poměrně komplikovanými.
Z tohoto důvodu máme pravopisná pravidla, která psaní měkkého i a tvrdého y přesně vymezují. V českém jazyce rozlišujeme měkké a tvrdé souhlásky. Měkké jsou c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň a vždy (až na pár výjimek) po nich píšeme měkké i.
Mezi tvrdé souhlásky řadíme h, ch, k, r, d, t, n. Po nich píšeme vždy tvrdé y. U písmen D, T, N se volí i/y dle výslovnosti. Tedy například dívka vs. dým, tisk vs. týden, rybník vs. nyní. V českém jazyce existují i obojetné souhlásky.
Znáte je?
Obojetné souhlásky nemají jasně stanovené, zda se po nich píše tvrdé y nebo měkké i. Z tohoto důvodu se žáci učí vyjmenovaná slova, v nichž se po obojetných souhláskách píše y/ý.
Český jazyk Vyjmenovaná slova po B:
Naučit se vyjmenovaná slova však může být pro dítě i jeho rodiče poměrně stresující výzvou. Ať už jde o přípravu na diktát, domácí úkol či obyčejné procvičování, zapamatovat si je není snadné. Nic jiného než naučit se tato slova nazpamět ale nefunguje.
Jsou jediným způsobem, jak zvládnout stres a nervozitu z případného selhání. Ať už jde o domácí přípravu, individuální procvičování nebo zkoušení ve škole. V pravidlech českého pravopisu tvoří vyjmenovaná slova důležitou součást.
Jejich seznam se neustále mění a vyvíjí. Zastaralá slova jsou nahrazovaná novými, a tak seznam vyjmenovaných slov neustále kráčí s dobou. Na základních školách se žáci učí vyjmenovaná slova ve specifickém pořadí, ovšem novější didaktické přístupy tento přístup zlehčují.
KVÍZ: Jak dobře dnes ovládáte vyjmenovaná slova?
Zdroje: cs.wikipedia.org, www.umimecesky.cz, wordwall.net