Kvíz z češtiny: Otestujte si, jak uspějete u pravopisných chytáků. 10 správných odpovědí dá málokdo

Česká gramatika patří mezi nejsložitější na světě. Pády, vyjmenovaná slova, měkké a tvrdé i/y nebo s/z a čárky v souvětích. Někdo se při psaní spoléhá na cit, jiní nedají dopustit na pravidla českého pravopisu. Zjistěte, jak jste na tom s mateřským jazykem a zkuste náš kvíz.

„Pauel dal geft plofcouicich zemu.” Takto zní jedna z nejstarších a nejznámějších českých vět z počátku 13. století, která se nachází v základní listině kapituly litoměřické. Málokdo ji však dnes rozumí. V překladu zní: „Pavel dal pozemek v Ploškovicích.”

I přestože lidé ve středověku česky mluvili a řada z nich češtinu používala také v psané formě, její gramatika ustálená nebyla. Do její podoby zasáhl až mistr Jan Hus. Ve svých spisech ji očistil od cizích slov, odstranil spřežky a zavedl diakritická znaménka. Své reformy vysvětlil ve spise De orthographia Bohemica.

Naše čeština

O gramatiku se následně zajímal také Jan Amos Komenský nebo Václav Jan Rosa. Po třicetileté válce však došlo ke germanizaci státní správy, což mělo za následek úpadek jazyka. K pozvolnému oživování dochází až po reformách Josefa II. díky přílivu bývalých nevolníků do měst.

Nadšenci začínají jazyk jako takový analyzovat. Vytvářejí ustálená pravidla, slovníky a rozvíjí slovní zásobu. Po roce 1848 spisovná čeština proniká do škol, úřadů a publicistiky. Cílem spisovatelů je zařadit svou tvorbu do světového literárního kontextu. K prudkému rozvoji v péči o národní jazyk dochází po vzniku samostatné republiky. Čeština se modernizuje a přizpůsobuje kulturním požadavkům.

Dnes je výuka češtiny samozřejmostí. Po celých devět let základní školy se jí věnujeme sedm hodin týdně. Dopadlo toto množství studia na úrodnou půdu? Zkuste se otestovat.