Švagrová francouzského krále Henrietta Anna, princezna Anglie a Skotska, trpěla velkými bolestmi, proto požádala ležíc na lůžku o studenou vodu s cigorií. Po jejím vypití se ale její stav náhle velmi prudce zhoršil. Než vydechla naposledy, jen hlesla: „Voda byla otrávená!“
2500 životů na svědomí
Za jejím skonem, a stejně tak za mnoha dalšími, stála Catherine Monvoisin, rozená Deshayes, žijící mezi roky 1640 až 1680. Údajně se jednalo o nepsanou šéfkou sítě věštců v Paříži. Tato žena ovládala jedy i afrodiziaka, ale dělala i potraty, poskytovala magické služby a pořádala černé mše pro klienty z řad aristokracie. Stala se i ústřední postavou travičských procesů a organizace, v jejímž čele stála, pravděpodobně zabila kolem 1 000 lidí, ale věří se dokonce, že údajných obětí mohlo být až 2 500 lidí.
Catherine Deshayes, vdova Montvoisinová, známá jako La Voisinová
Jedová kariéra La Voisinové
Catherine Deshayes se provdala za obchodníka Antoina Monvoisina, který obchodoval s klenoty a hedvábím a vlastnil krám v Pont-Marie v Paříži. Když jeho podnikání začalo pomalu upadat, La Voisinová podporovala rodinu praktikováním chiromantismu a čtením z obličeje. Vydělávala si i jako kartářka a zprvu porodní asistentka, než se ukázalo, že potraty vynášejí daleko více. Její věštecké podnikání se postupně vyvinulo ve výrobu a prodej údajných magických předmětů a lektvarů a její kariéra strmě stoupala, až se na konci 60. let 17. století stala bohatou a slavnou věštkyní pracující pro nejvyšší francouzskou smetánku.
Přes den se věnovala svému umu a večer bavila pařížskou společnost na večírcích s houslovou hudbou ve své zahradě. Hravě tak uživila šestičlennou rodinu, včetně manžela, matky a dětí a k tomu měla i celou řadu milenců. Zajímala se o vědu a alchymii a financovala několik soukromých projektů. Rovněž byla terčem mnoha podvodníků.
Černá mše
Zavřené oči Ludvíka XIV.
Její „podnikání“ mělo velmi pestrou a rozsáhlou klientelu. A dokonce i sám Ludvík XIV. vydal rozkaz, aby se část jejího podniku, která měla co do činění s potraty, přestala sledovat a dal tak nepřímo její činnosti zelenou. I proto je tato oblast jejího podnikání nejvíce utajená.
Nejvíce se toho naopak ví o výrobě a práci s jedy. Své umění La Voisinová rozvíjela studiem moderních metod fyziologie a uměním číst klientovu budoucnost studiem jeho obličeje a rukou. I když bylo její věštění kolem let 1665 zpochybněno Misijní kongregací při řádu svatého Vincence de Paul, při výslechu se úspěšně obhájila před profesory na Sorbonně a bylo jí umožněno v podnikání pokračovat.
V rámci její kariéry si všimla, že nejčastěji si klienti přejí buď něčí lásku, nebo smrt, a proto se rozhodla finančně profitovat z přání svých klientů, a nabídla jim nejprve služby domnělé magie, potom už přímo lektvary a jedy. La Voisinová si vybudovala velmi síť poskytovatelů jedů, kteří pro ni pracovali.
Madame de Montespan.
Vztah s královou milenkou
Postupně se La Voisinová stala blízkou osobou Madame de Montespan, milenky Ludvíka XIV., která se na ní obracela pro pomoc vždy, když králův vztah k ní chladl. Přitom právě La Voisinová byla tou, kdo nejprve při černé mši a později lektvary jejich lásku údajně vzbudil a přiživoval. Její lektvary a afrodiziaka postupně pronikla na celý králův dvůr. I přesto ale měl vztah Madame de Montespan a Ludvíka XIV. mnoho pádů a šílená Montespan dala jasně najevo, že pokud ji král opustí, nechá ho zabít. Když se Ludvík začal v roce 1679 scházet s Angélique de Fontanges, Voisinová dostala úkol krále otrávit. A zosnovala plán.
Akce se měla uskutečnit v domě kolegyně La Voisinové, Catherine Trianonové, a měli zde být i traviči Trianon, Bertrand a Romani. Skupina se rozhodla zavraždit krále otrávenou peticí, která měla být doručena do jeho vlastních rukou.
5. března 1679 navštívila La Voisinová králův dvůr v Saint-Germain, aby inkriminovanou petici doručila, ale král byl zaneprázdněn a nepřijal ji, což její plán zhatilo. Připravila ale jeho druhou verzi. Ještě než však stihla krále skutečně zabít (a kdoví, zdali by k tomu došlo), byla celá její síť zločinu odhalena.
Gabriel-Nicolas de la Reynie (1625–1709), kněz pořádající 'pro' a 's' La Voisinovou černé mše
Soud a odsouzení
12. března 1679 byla La Voisinová zatčena, uvězněna a následně vyslýchána. 27. prosince 1679 vydal Ludvík XIV. rozkaz, že celá síť distribuce jedu musí být vyhubena bez ohledu na hodnost, pohlaví nebo věk. La Voisinová přitom nebyla nikdy podrobena mučení, protože by její svědectví mohlo zlikvidovat podstatnou část francouzské smetánky. Bylo o ní známo, že holduje alkoholu, proto jí byl neomezeně podáván a byla při výsleších udržována v neustálé hladině opilosti. Ve svých přiznáních se postupně dostala až k přiznání, že prodala jed a magické služby několika členům královského dvora; a popsala i vývoj celé své kariéry.
17. února 1680 byla postavena před soud, usvědčena z čarodějnictví a o dva dny později odsouzena k popravě upálením na náměstí Place de Grève v Paříži dne 22. února 1680. Na cestě k popravě prý odstrčila kněze, a když byla připoutána ke kůlu, zoufale odstrčila seno, které bylo kolem ní nakupeno. Přesto slavná La Voisinová uhořela na hranici.
Zdroje: korzar.sme.sk, en.wikipedia.org, www.muzivcesku.cz
