Ladislav Pešek: Miloval Jiřinu Štěpničkovou, ale musel si vzít šílenou fanynku

13. září 2019 četba na 3 minuty
Ladislav Pešek v inscenaci Třeboňská pohádka

Ladislav Pešek v inscenaci Třeboňská pohádka

Foto: ČSFD

O svém soukromí téměř nemluvil a není divu. Prožíval v něm jedno velké trápení. Proto tak rád utíkal k divadlu, kde sice zápasil s trvalou trémou, ale nabíjelo ho tolik potřebnou energií.

Životní dráha Ladislava Peška (†80) byla jasná. Divadlo hrála celá jeho rodina. Otec Ladislav, matka Ema i sestra Marie. Mezi předky měl navíc Václava Tháma, zakladatele první české divadelní společnosti.

Sám se na jevišti poprvé objevil ještě v kočárku. Když pro něj rodiče neměli na večer hlídání, brali ho s sebou a nechávali sedět v budce nápovědy.

Otec chtěl matce useknout hlavu

Tam malý Lála, jak mu všichni říkali, bez dechu sledoval vystoupení.„Často jsem viděl tatínka jako hrdinu a maminku jako čisté dívčí stvoření, kterému ubližují. Pamatuji se, jak tatínek jednou držel v ruce meč a chystal se mamince useknout hlavu. Chtěl jsem ji zachránit. Nápověda má u ruky zvonek, a když třikrát zazvoní, opona jde dolů. Mačkal jsem zvonek, až opona spadla. Maminka byla zachráněna! Všichni se pak na mě strašně zlobili a byl jsem bit,"vzpomínal později Ladislav Pešek.

Rodiče přesto chtěli, aby se věnoval něčemu poctivému, a tak ho dali na živnostenskou školu, po níž měl nastoupit do papírenského obchodu. Lála se ale vzepřel. Už na škole nepatřil mezi premianty, spíše naopak. Podobal se rošťáckým studentům Čuřilovi a Kulíkovi ze svých pozdějších legendárních filmů. Sám vzpomíná, jak jednou dostal facku, načež předvedl tak dokonalé mdloby, že vyděšený pedagog volal lékaře.

Nakonec si přes odpor rodičů podal přihlášku na konzervatoř a začal se herectví věnovat naplno. Tehdy si také změnil rodné příjmení na Pech na Pešek, aby si ho lidé nepletli s otcem.

Šílená fanynka

S rolemi ve filmu jeho sláva rychle stoupala, ale záhy přinesla i stinnou stránku. Mezi řadou fanynek se objevila i jedna obzvláště zavilá, která se podepisovala Divá Bára. Peška neustále pronásledovala a vyhrožovala, že se zabije, pokud si ji nevezme. Pešek si ale v té době myslel na Jiřinu Štěpničkovou, a tak nabídky vyšinut ženy odmítal. Když se pobláznění dívka skutečně pokusila otrávit prášky, podlehl a vzal si ji za ženu. Situace byla o to horší, že šlo o Židovku, takže po vypuknutí druhé světové války ho vyšetřovalo gestapo a oba zachránila jen jeho popularita. Když si Divá Bára našla jiný objekt zájmu, následoval rozvod. Pešek potom uzavřel druhé manželství, kde už konečně našel klid. Narodila se mu dcera Zuzana a mohl se nerušeně věnovat práci v Národním divadle, kterému zůstal věrný bezmála půl století.

Akční letáky