Je otázkou, zda chtěl vůbec andělsky vyhlížející sedmnáctiletý mladík vládnout. Osud mu už tak házel klacky pod nohy. Panovníkem se stal jen díky tomu, že žádný jiný šlechtic neměl o českou korunu a rozkradený královský majetek zájem.

Uherský sněm také neměl po smrti Vladislava III. na výběr. Ladislav Pohrobek si však vlády moc neužil. V tom samém roce, kdy dorazil do Prahy, aby se seznámil z českými poměry a připravoval se na svatbu s francouzskou princeznou Magdalénou, náhle onemocněl. (MICHLOVÁ, Marie. Smrt a pohřby slavných aneb Poslední cesty osobností našich dějin.)

Tajemná znamení o smrti

20. listopadu 1457 křtil král dítě panu Zděnkovi z Konopiště. Po cestě domů ho rozbolela hlava. Nebylo to však z nadměrně vypitého vína, cítil slabost po celém těle. Na druhý den se mu objevily dvě hlízy. V ten samý čas oblohou proletěla kometa, jež byla rudá jako krev. Také lvi na Pražském hradě podrážděně řvali. Nikdo nechápal, co se děje. Ladislav byl přece do osudného křtu zcela zdravý a plný síly. Nyní s ním cloumala horečka a v rozkroku se mu objevily další boule. I přesto vstal z postele a šel na ranní mši. Doufal, že mu modlitby a Bůh pomohou. Nakonec však k sobě povolal lékaře, kteří mu pustili žilou a z jejich úst vyšla diagnóza - dýmějový mor.

Král zemřel 23. listopadu 1457. Jeho tělo bylo poseto hematomy a obličej mu zcela zčernal. Lidé si šeptali, že Ladislav nezemřel na mor, ale že ho otrávil Jiří z Poděbrad. Tělo vypadalo příšerně a spousta služebných se bála nakažení morem. I tak ale k němu proudily davy návštěvníků. Jak ale dny plynuly, nikdo neonemocněl. Panovníkova smrt byla záhadou a stala se populárním tématem k džbánku piva.

Smůlu měl i po smrti

Aby toho nebylo málo, pohřeb doprovázely různé trapné okamžiky. Průvod neabsolvoval typickou cestu od kostela ke kostelu, ale rakev co nejrychleji odnesli do chrámu sv. Víta. Chudí dostali peníze, které však měli, coby poctiví věřící, odevzdat církvi. Avšak nestalo se tak a lidé se s obdrženými mincemi rychle vytratili.

Podle zvyku měly být symbolicky zničeny odznaky moci. Jenže královský meč byl tak odolný, že se jeho lámání trapně prodlužovalo. Také proslov arcibiskupa Jana Rokycany byl tak dlouhý, že byl upozorněn, aby už skončil.

Ladislav Pohrobek však neupadl do zapomnění. Do historie se zapsal díky svému smutnému osudu. 500 let trvalo, než moderní medicína vyřešila záhadnou smrt 15. českého krále. Mladík zemřel na zhoubnou leukémii, která se projevuje zduřením uzlin a krevními výrony. Ladislavovo tělo bylo tak vyčerpané, že došlo k srdečnímu selhání. (Zdroj: dvojka.rozhlas.cz)