Tragický životní start
Ladislav se narodil 22. února 1440. Otcem byl český, uherský a německý král, rakouský vévoda Albrecht II. Habsburský, matkou Alžběta Lucemburská, jediná dcera krále Zikmunda, tolik nenáviděného v husitských Čechách. Otec Albrecht II., který byl drsným rytířem a vojákem, zemřel při tažení proti Turkům na úplavici. Tedy čtyři měsíce před narozením Ladislava. Ten, díky této události, dostal ke svému jménu predikát Pohrobek. Matka Alžběta Lucemburská byla velice vzdělaná, na svoji dobu emancipovaná, energická a krásná žena, o které se hovořilo jako o šedé eminenci královského dvora. Po smrti otce Ladislav zdědil uherský, rakouský a český trůn. Matka Alžběta, která moc dobře věděla o mocenských intrikách té doby, nechala korunovat tříměsíčního Ladislava uherským králem.
Alžbětina snaha ochránit vladařské nároky svého dítěte skončila roku 1442. Dva roky po narození syna Ladislava, ve svých třiatřiceti letech umírá.
Život na panovnickém dvoře
Po matčině smrti se Ladislav dostává pod vliv svého poručníka-strýce římského krále Fridricha III. Štýrského. Život na panovnickém dvoře byl pro Ladislava láskyplný. Hoch vynikal krásou již od dětství, měl vlnité světlé vlasy a mnozí v něm viděli zlatovlasého andílka. Byl náležitě opečovávaný a hýčkaný. Jeho strýc mu poskytl výborné vzdělání v bigotně katolickém duchu, dokonce se mu sám osobně věnoval a naučil ho mimo jiné sběratelské vášni drahých kamenů. Jako jeho poručník totiž moc dobře věděl, že přes mladého Ladislava může ovlivňovat politiku té doby a využívat ho ve svůj mocenský prospěch.
Krásný jako dívka
Mladý Ladislav se díky svému příjemnému vzhledu stával vyhledávaným společníkem a dle dobových pramenů i on sám miloval zábavu. Především se nezříkal dámské společnosti. Na císařském dvoře se oddával různým kratochvílím, které vždy vyžadovaly náležitý módní oděv a pěstěný vzhled.
Byl obdarovaný světlým dlouhým a vlnitým vlasem. Údajně měl krásnou růžovou pleť a výrazné tmavé uhrančivé oči. Postavy byl štíhlé, některé prameny uvádí přes 170 cm vysoké. Jeho krása je přičítaná genům z matčiny strany. I přes orlí zahnutý nos (údajně zděděný po dědu císaři Zikmundovi Lucemburskému) svojí jemností na obrazech připomíná spíš dívku.
Na jeho nejznámějším portrétu má světlé vlnité vlasy s květinovou čelenkou. Předpokládá se, že se jedná o zásnubní obraz, který byl určený jeho vyvolené nevěstě francouzské princezně Magdaleně, dceři francouzského krále Karla VII.
Ladislav Pohrobek a Magdalena Francouzská
Mužský ideál krásy
Možná se nám zdá jeho vzhled zženštilý, ale je třeba si uvědomit, že žil v pozdně gotické době. Mužské účesy byly z dlouhých a pečlivě nakadeřených vlasů. Odívání ovlivnil styl, který pocházel z Burgundského vévodství. U dvora se nosilo oblečení z drahých barevných látek často protkávané zlatou nití a výšivkou, mnohdy doplněné kožešinou. Oděv byl podle dobových estetických měřítek výrazem postavení šlechtice a ztělesňoval ideál krásy.
Velký důraz byl také kladený na etiketu. Vzhled a barevnost oděvů se řídila řádem pro rozlišení stavů. Pozdně gotická móda určovala štíhlé siluety s dlouhými a rozšiřujícími se rukávy, které byly bohatě zdobené například rolničkami nebo střapci. Podle tohoto módního trendu, který přišel z Burgund, se oblékal i Ladislav Pohrobek. Není tedy divu, že pro jeho jemné rysy v kombinaci s dlouhými zlatými vlasy a oděvem z nákladných přepychových látek působil na své okolí jako ideál krásy. V Čechách se mu ovšem přezdívalo Holec. Bylo to díky jeho mládí a faktu, že mu ještě nerostly vousy.
Věčně mladý a krásný
28. října 1453 byl ve svých třinácti letech korunovaný na českého krále. Po dlouhém čtrnáctiletém bezvládí české země k novému králi vzhlížely s nadějí lepších časů. Roku 1457 se v Praze, kterou si vybral jako sídelní město, začala připravovat svatba s Magdalenou Francouzskou. K té však nedošlo, protože mladý, teprve sedmnáctiletý král náhle onemocněl a 23. listopadu 1457 umřel. Díky jeho předčasnému skonu známe českého krále Ladislava Pohrobka zvaného Holec jako věčně mladého a krásného.
