Její příběh zaznamenal letopisec z počátku 12. století Saxo Grammaticus, který sepsal historii raného dánského království. Podle archeologů se jedná o důvěryhodný zdroj i přesto, že při zobrazování vikinských válečnic vycházel z legend o Amazonkách z klasického starověku a různých staroseverských mýtů.

„Většina štítových bojovnic, tedy žen, které si vybraly život válečnic a zručně zacházely s mečem, kopím i sekerou, pocházely z aristokratického prostředí. V těchto příbězích to byly dcery jarlů, králů nebo úspěšných válečníků. Vyprávění o jejich životě většinou končí tím, že založí rodinu," říká dánský historik Leszek Gardla.

To, že štítonošky existovaly, však dokládají i archeologické vykopávky. Už na přelomu 19. a 20. století byl ve východním Norsku v Nordre Kjølen nalezen ženský hrob s veškerým vybavením typickým pro válečníka. Vikinkové byli proslulí tím, že své mrtvé pohřbívali spolu s jejich majetkem. Nálezy tedy naznačují, že ženy se zbraní rozhodně nebály.

Lagertha

Lagertha se rozhodla pro dráhu válečnice, když Frø, panovník Švédska, napadl Norsko a zabil norského krále Siwarda. Ženám z královského rodu se pomstil tím, že je umístil do nevěstince. Tak je veřejně ponížil. Ragnar Lodbrok, legendární vikinský vůdce a vnuk Siwarda se rozhodl, že si švédskou invazi nenechá líbit. Přišel se svou armádou a Frølovi se postavil tváří v tvář. Mnoho dívek z veřejného domu se k němu přidalo. Mezi nimi nechyběla ani Lagertha.

„Lagertha, ač panna, měla odvahu muže. S rozpuštěnými vlasy bojovala v čele s těmi nejstatečnějšími. Všichni žasli nad její odvahou," píše kronikář Saxo v pasáži deváté knihy Gesta Danorum. Také Ragnar byl ohromen. Po několika dnech dvoření se rozhodl, že válečnici ustanoví svou manželkou. Vydal se tedy k jejímu domu.

Ten však hlídal velký medvěd a pes. Slavný vojevůdce se však nezalekl. Medvěda nejdříve probodl kopím a pak ho udusil. Pes měl se staženým ocasem couvnout. Tak Ragnar získal ruku Lagerthy.

Vikinská žena

Vyprávění o odvážné štítonošce však svatbou ani založením rodiny nekončí. Její vztah s Ragnarem sice nevydržel, po jeho boku však bojovala v občanské válce, když mu přišla na pomoc se 120 loděmi.

Zdroj: Youtube

Legenda o Lagerthe potvrzuje roli žen ve vikingské době. Ty nejenže bojovaly, ale také se podílely na zaoceánských objevech. Také vládly a byly součástí tehdejší politiky a veřejného života. Analýzy DNA navíc naznačují, že vikinské invaze do Anglie se účastnil zhruba stejný počet mužů a žen. Manželky válečníků tak byly běžnou součástí výprav za osídlením a dobýváním.

Zdroje: en.wikipedia.org, www.denik.cz, www.history.com, www.danishnet.com