Lámání v kole mělo mnoho podob: Nejhorší forma postihla Martina Roháče

Někdy se do kola vplétali i mrtví odsouzenci popravení stětím.

Někdy se do kola vplétali i mrtví odsouzenci popravení stětím.

Foto: Profimedia.CZ

Poprava lámání kolem byla vyhrazena pro muže, kteří spáchali ty nejhorší zločiny. Pokud si při jejich páchání počínali obzvlášť brutálně, soud mohl nařídit mimořádně krutý výkon trestu. Při lámání kolem mohl totiž odsouzený zemřít okamžitě, nebo také až po hodinách hrůzných útrap.

První písemné zmínky o popravě kolem v českých zemích pocházejí z roku 1130, kdy kníže Soběslav I. tímto způsobem potrestal účastníky spiknutí proti jeho osobě. Metoda se ve středověku natolik osvědčila, že se v evropských zemích udržela až do konce 18. století. V každém kraji se však praktikovala trochu jiným způsobem. Záleželo na místním zvyku a také na síle kata.

Středověký inkvizitor - ilustrační foto

Jak vypadaly kruté výslechy svaté inkvizice při čarodějnických procesech?

Loukoťové kolo totiž vážilo zhruba 20 kilogramů, takže zdvihnout kolo do výšky a shodit ho na končetiny odsouzence několikrát za sebou vyžadovalo určitou fyzičku. Jednodušší variantou bylo odsouzeného ke kolu připoutat a nohy i paže mu zpřelámat železnými tyčemi či palicí. Nešťastníkovo rozbité tělo pak bylo obvykle do kola vpleteno a vystaveno pro výstrahu na veřejném místě.

Kolo i s obětí bylo vystaveno na veřejném místě.Kolo i s obětí bylo vystaveno na veřejném místě.Zdroj: Profimedia.CZ

Teď je otázka, zda dotyčný při vplétání do kola ještě žil, nebo byl už po smrti. Pokud soud uznal, že si odsouzenec nezaslouží pomalou trýznivou smrt, mohl nakázat, aby kat lámání započal od krku směrem dolů. V takovém případě hned první rána odsouzenému muži zlomila vaz a další postup byl už ryze symbolický. Obzvláště těžkým zločincům však byly zlámány jen údy, příští rána směřovala na hrudník a v podstatě záleželo jen na katovi, zda se nad mučeným smiluje a usmrtí ho ještě před vplétáním. Asi nejhorší obměnou bylo následné spálení kola i s polomrtvým trestancem na hranici.

"Pro takové skutky jest ortelován tak, že hnáty mu zlámány, do kola vpleten a s tím kolem za živa na hranici spálen," zněl jeden z rozsudků zapsaných ve Smolné knize Rokycanské (1591). (Zdroj: www.hrdelnipravo.cz)

Bílé mučení je promyšleným psychologickým tahem. Zešílíte.

Mučení bílou barvou: moderní technika, kterou s oblibou používala CIA

Za příšerné skutky příšerný trest

Speciální trest hledali soudci v únoru roku 1571 pro lupiče a vraha Martina Roháče, který po propuštění z vojenské služby během tří let oloupil a zabil 59 lidí. Většinou se jednalo o obchodníky, avšak mezi zavražděnými byly také tři těhotné ženy, kterým Roháč a jeho kumpáni vyňali z břich plody a snědli jejich vnitřnosti. Věřili totiž, že tím získají sílu a budou chráněni před dopadením.

Pověrčivost se ale českému Jacku Rozparovači nevyplatila. Právě tento čin soudci označili jako obzvláště zavrženíhodný, a tak stanovili zvláštní postup popravy: Roháč byl nejprve připoután k pranýři a kat mu usekal články prstů. Teprve potom byl dopraven na popraviště, kde mu bylo žhavými kleštěmi trháno maso z těla. Nakonec přišlo na řadu lámání údů a vpletení do kola, při kterém měl být Roháč na žádost soudu ještě naživu. Dnešní odborníci nicméně považují za pravděpodobné, že nevýslovná bolest zločinci nejspíš přivodila šok a bezvědomí už během lámání. Jak dlouho ve skutečnosti trpěl, věděl jen popravčí mistr a jeho pomocníci. (Zdroj: cs.wikipedia.org)

Akční letáky