Zdroj: Neznámý / Creative Commons, volné dílo
Lapače lidí: Děsivé a účinné zbraně středověku. V Japonsku se používají dodnes
Jen těžko by vás napadlo, že tato kruhová zbraň s hroty dovnitř je tak zvaný lapač lidí. A ještě těžší je pochopit, že se tato účinná zbraň třeba v Japonsku v upravené podobě používá ještě dnes v moderní době, zatímco v Evropě od ní ustoupili v polovině 18. století. Dnes je najdeme spíše v muzeích a jejich modernější varianty v asijských zemích, třeba i na letištích.
Lapače se většinou v minulosti používaly především k chytání urozených mužů nebo obrněných rytířů, za něž pak bylo požadováno výkupné. Už v dobách slavného Robina Hooda si tak někteří kriminálníci vydělávali na živobytí, stali se lovci lidí. I proto bylo zařízení zkonstruováno tak, aby chycený člověk nezemřel, protože pak by nebylo možné za něj požadovat výkupné.
O lapačích lidí nevíme, kdy a jak byly vynalezeny, ale velké oblibě se těšily dlouho. Používaly se k chytání lidí a k jejich následnému stažení z kůže, protože kruh opatřený hroty byl obvykle jen o málo větší než pas průměrně vzrostlého muže.
Zdroj: https://wellcomeimages.org /Creative Commons, CC-BY-4.0, https://creativecommons.org/licenses/by-sa
Jak mechanismus fungoval?
Podivné mučící kruhové zařízení bylo připevněno na dlouhé dřevěné tyči. Jeho hlavice – viz fotografie – byla vytvořena dvěma půlkruhovými kovovými kusy s ostrými hroty uprostřed, před nimiž byla jakási dvířka. Ta byla pružná a vyrobená z tenčí kované oceli.
Často byly i přední hroty poměrně ostré, takže působily velkou bolest, ač údajně primární funkcí lapače lidí nebylo usmrtit, ale jen „chytit".
A jak byl člověk do stroje lapen? Vlastně do něj stačilo pouze strčit, aby se pružné panty vepředu mírně rozevřely a pak zase zavřely. Tělo tak zůstalo uvězněno uvnitř a každý pohyb zařízením natolik bolel, že byl chycený v pasti. Bylo velmi jednoduché jej stáhnout k zemi a přišpendlit, takže měl naprosto znemožněn jakýkoli pohyb či dokonce únik.
Díky dlouhé tyči pak bylo možné vše provést z dálky a z bezpečné vzdálenosti, aby chycený člověk nemohl použít meč nebo jinou zbraň. Video vám sdělí další informace:
Japonský a čínský chytač
Lapače lidí se nepoužívaly jen k únosům, ale hojného využití nalezly i ve věznicích. Vězeňští dozorci jich využívali k zadržení agresivních vězňů, což funguje jistým způsobem v Japonsku až dosud. Japonci však měli vyrobené podobné tyčové zbraně. Nazývají je sodegarami, tsukubō a sasumata, a byly používány orgány činnými v trestním řízení v době Edo k chytání podezřelých osob.
Japonská verze ale neuchopila a neuvěznila osobu, ale snažila se ji napevno přišpendlit k zemi, kde pak mohl být nebezpečný zločinec držen i jinými prostředky.
V některých částech Asie se takto zhotovené chytače lidí – bez ostrých hrotů - používají dodnes, zejména rukou policie. V Číně jsou zase tyto „chytače" v evropštějším stylu a se zámkem používány letištní ostrahou na letištích a nezamykací zařízení ve tvaru písmene U jsou dokonce využívány na čínských školách.
Zdroje:
