Dítě Lapedo: Kostra podivného pravěkého křížence může přepsat učebnice historie

Neandertálský člověk. Ilustrační foto.

Neandertálský člověk. Ilustrační foto.

Foto: Procy / Shutterstock.com

Dítě z Lapeda s mozaikou rysů raně moderního člověka a neandrtálce bylo výsledkem dlouhodobého křížení raně moderního člověka právě s neandrtálcem. Toto křížení způsobilo, že následné populace raně moderních lidí na Pyrenejském poloostrově měly ve své DNA velké množství neandertálských genů. Jak to víme?

V zadní části skalní skrýše v údolí Lapedo, asi 85 mil severně od Lisabonu v Portugalsku objevili archeologové kosti čtyřletého dítěte. Byly zde schovány a neobjeveny po několik tisíciletí. Po jejich nálezu se ukázalo, jak obrovskou mají kosti cenu. Jedná se totiž o první kompletní paleolitickou kostru, jaká kdy byla vykopána na Pyrenejském poloostrově.

Rekonstrukce dítěte z Lapeda.Rekonstrukce dítěte z Lapeda.Zdroj: arquivosdoinsolito / Creatove Commons, volné dílo

K objevu zvláštního dítěte došlo v listopadu 1998. Tehdy se archeologové João Maurício a Pedro Souto vydali do údolí Lapedo, kde chtěli prověřit zprávy o nálezu prehistorických skalních maleb. Malby zde skutečně našli. Ale učinili i daleko převratnější objev! Dítě z Lapedo se tak podle Trinkausa dá označit za morfologickou mozaiku. Je totiž křížencem neandertálců a anatomicky moderních lidí.

Na dokument se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Nečekaný objev

Při svém výzkumu archeologové objevili i vápencový skalní úkryt, lokalitu Lagar Velho. Horní dva nebo tři metry její výplně byly v roce 1992 majitelem pozemku odtěženy buldozerem. V puklině podél zadní stěny tak zůstal viset zbytek sedimentu. A právě ten pak odkryl senzační objev. Obsahoval totiž takovou hustotu kamenných nástrojů z období svrchního paleolitu, zvířecích kostí a dřevěného uhlí, že bylo jasné, že Lagar Velho bylo důležitým paleolitickým místem. Následné vykopávky to potvrdily a přinesly radiokarbonová data stará 23 170 až 20 220 let. V rámci sedimentu byla nalezena i kostra dítěte. A ne ledajaká.

Zvláštní kříženec

Při sběru povrchového materiálu, který spadl z pozůstatku, prozkoumali archeologové výklenek v zadní stěně. V uvolněných sedimentech nalezli několik drobných kostí zbarvených červeným okrem, o kterých se domnívali, že by mohly být lidské. Ukázalo se, že jde o dětský hrob, jediný paleolitický pohřeb, který byl kdy na Pyrenejském poloostrově nalezen.

Pinterest

Jak se při výzkumu ukázalo, celý nález měl skutečně převratný význam. Analýza kostí dítěte totiž odhalila, že mělo bradu a dolní končetiny člověka, ale čelist a stavbu těla neandertálce. Je tedy nasnadě se domnívat, že se jednalo o jakéhosi křížence.

Kontroverzní dítě, kříženec neandrtálce a člověka, dostalo jméno „dítě z Lapeda“. Vědci se nakonec shodli na tom, že dítě neslo znaky křížení obou druhů, což ovšem přepsalo dějiny. Nález takto zpochybnil uznávanou teorii, že neandertálci zmizeli z existence přibližně před 30 000 lety a byli nahrazeni kromaňonci, prvními ranými moderními lidmi.

Je tedy spíše možné, že se neandertálci křížili s moderními lidmi a stali se součástí naší rodiny. Pakliže by se tyto skutečnosti potvrdily, mělo by to dramatické důsledky pro evoluční teorii na celém světě.

Pinterest

Dobové pohřební zvyklosti

Dítě bylo pečlivě pohřbeno dle dobových zvyků. Leželo v natažené poloze v mělké jámě tak, že hlava a nohy byly výše než boky. Tělo bylo přitom položeno na spálené větvi borovice lesní, pravděpodobně v kůži pokryté červeným okrem. Okrová barva byla obzvláště patrná kolem hlavy a zbarvila horní i dolní povrch kostí. Mezi nohama dítěte byla nalezena kompletní mrtvola králíka a šest ozdob - čtyři jelení zuby, které byly zřejmě součástí pokrývky hlavy, a dvě mušle perutýna z Atlantiku, o nichž se předpokládá, že byly součástí přívěsku.

Byl zahájen projekt vykopávek s cílem získat všechny zbytky těla dítěte. Práce byla obtížná, protože do houbovitých kostí pronikly drobné kořínky rostlin. Prosévání narušených sedimentů vedlo k vyzvednutí 160 fragmentů lebky, které tvoří asi 80 % celkové lebky. Buldozer lebku rozdrtil, ale zbytek těla minul o dva centimetry.

Přístřešek Lagar Velho, Lapedo, pohled do údolí.Přístřešek Lagar Velho, Lapedo, pohled do údolí.Zdroj: Celia Ascenso / Creative Commons, CC BY-SA 3.0, https://creativecommons.org/licenses/by/3.0/

Každá část těla z vývojově jiného období?

Jakmile byl proces vyzvednutí dokončen, byly kosterní pozůstatky odeslány antropologovi Eriku Trinkausovi z Washingtonské univerzity, aby je analyzoval. Ten zjistil, že proporce dolních končetin neodpovídají modernímu člověku, ale spíše se podobají neandrtálci. Na druhou stranu celkový tvar lebky je moderní, stejně jako tvar vnitřního ucha a charakteristika zubů. Přestože se lebka nejvíce podobala lebce moderního člověka, byla zjištěna jedna anomálie - jamka v týlní oblasti, která je diagnostickým a genetickým znakem neandertálců. 

Neandrtálci pečující o seniory, ilustrační foto

V pravěku žila tajemná bytost, která se křížila s lidmi. Její DNA máme v sobě

Na vině je genetika

Jak víme, tyto dva druhy nemohly existovat ve stejnou dobu. I proto se nad objevem rozpoutala ostrá diskuse mezi odborníky, z nichž někteří připustili, že objev lapedského dítěte dokazuje, že se neandertálci křížili s moderními lidmi. Druhá skupina vědců se odmítala rozloučit s dlouho zastávanými názory, že neandertálci vymřeli a byli nahrazeni jiným druhem. Ani nyní se ale nepředpokládá, že by tyto dvě lidské formy koexistovaly později než před 28 000 lety na Pyrenejském poloostrově.

Jak je tedy možné, že dítě bylo kombinací dvou odlišných forem? Jako nejpřijatelnější teorie se jeví ta, že pozůstatky patří modernímu dítěti s geneticky zděděnými neandertálskými rysy. To však svědčí o tom, že poslední neandertálci z Pyrenejského poloostrova a nepochybně i z jiných částí Evropy přispěli do genofondu pozdějších populací.

 

Zdroje:

en.wikipedia.org/wiki/Lagar_Velho_1, conspiracytheories.inwww.ancient-origins.netwww.ukessays.comdocuwiki.net