Zdroj: Anonym / Creative Commons, volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/
Lebeděnkův tank: Obří ruské monstrum neumělo jezdit v terénu a skončilo ve šrotu
Největší tank světa vznikl, kde jinde, než v carském Rusku. Říkalo se mu „Carský tank“ nebo také netopýr či Lebeděnkův tank. Byl vysoký jako třípatrová budova, neskutečných 9 metrů, 18 metrů dlouhý a téměř 12 metrů široký. Za tímto šíleným nápadem stál inženýr Nikolaj Lebeděnko, jehož inspirace vznikla z touhy prorazit frontovou linii právě díky kyklopským rozměrům tanku.
"Carský tank" byl postaven bleskurychle a v nejpřísnějším utajení. Projekt vznikl ještě za poslední roky vlády cara Mikuláše II. v lednu 1915, a car, nejprve velmi překvapený, dal nakonec k výrobě monstra nejen povolení, ale dokonce vyčlenil na jeho výrobu astronomickou sumu 250 000 rublů - zhruba 125 000 dolarů. Různé historky naznačují, že na Mikuláše zapůsobila malá verze hračky, která dokázala překonat překážky, samozřejmě také ve světě hraček.
První námořní zkoušky carského tanku se uskutečnily 27. srpna 1915. V té době se objevovaly již nějaké nápady na obří zbraně, ale právě "carský tank" zůstal nakonec i přes neúspěch v dějinách zapsán jako největší bojové vozidlo, které bylo možné z kovu vytvořit a vyzkoušet. Na dokument se podívejte zde:
Přísně tajný projekt
Protože Tank Car měl být pro nepřátele překvapením, bylo nutné, aby o jeho konstrukci nikdo nevěděl. Byl společným dílem čtyř ruských konstruktérů, mezi něž patřili Nikolaj Žukovkij, Alexandr Mikuli, Nikolaj Lebeděnko a Boris Stěčkin. Ačkoli na něm pracovali všichni čtyři muži, byl to Lebeděnko, jehož jméno je s vozidlem navždy spojeno. Díly se tedy vyráběly zvlášť, v různých domácích podnicích a byly objednávány pod záminkou komponentů pro válečné lodě nebo pro těžký průmysl. Pak se dávaly všechny postupně dohromady, opět tajně, a to u obce Orudevo v Dmitrovském okrese. Už tehdy se však zjistilo, že ve skutečnosti tank překračuje výpočty asi o 50 % kvůli použití silnějších kovů. Tank měl být hlavně konstrukčně natolik vyspělý, že měl projet jakýmkoli terénem.
Slibný začátek „utonul“ v bahně
Konstrukčně byl tank navržen s motory ze sestřelené německé vzducholodi Zeppelin. Motory měly roztáčet obrovská kola o průměru 9 metrů a plánovaná konstrukční rychlost tohoto monstra byla 17 km/h, což bylo na dnešní dobu poměrně pomalé, ale ve své době naopak rychlé. Inženýr Lebeděnko naplánoval na tanku pouze kulometnou výzbroj, jež však měla zajišťovat kruhovou palbu, stejně jako ostřelování ve spodní části vozidla.
Zdroj: Fastboy / Creative Commons, CC BY 3.0, https://creativecommons.org/licenses/by/3.0/
Plány to byly velké, ale skutečnost byla jiná. Vozidlo se v terénu pohybovalo jako kat – díky své mohutnosti srazilo strom, a dokonce překonalo i terén z klád, jenže problém byl měkký terén. V bažině tank beznadějně zapadl, a to kvůli špatnému rozložení hmotnosti. Ukázalo se, že motory jsou příliš slabé a nemají dostatečný výkon, aby mohutné vozidlo vyprostily.
Lebeděnko totiž zatížil nejvíce záď tanku (40 tun), takže nebylo možné se s ním pohybovat po měkkém terénu. A to je u tanku obecně docela problém.
Tank bez pásu
Dva z konstruktérů, Mikulin a Stěčkin, byli pověřeni vývojem výkonnějších motorů, ale práce nebyly nikdy dokončeny. Přestože se konstruktéři pokoušeli problém u nesmírně drahého „Cara“ vyřešit, vláda další podporu odmítla.
Během dvou let Ruské impérium zaniklo a jediný prototyp zůstal trčet v bažině až do roku 1923, kdy byl vyproštěn a poslán do šrotu. Spekuluje se o tom, že to je škoda, protože je jisté, že by vozidlo Němce naprosto šokovalo. Takto však zůstane zapsán do historie jako nejneobvyklejší a také nejnepraktičtější obrněné vozidlo, jaké kdy bylo vynalezeno. Nutno však zopakovat, že díky obrovským kolesům to vlastně vůbec nebyl tank.
Zdroje:
tech.instory.cz, nationalinterest.org, en.topwar.ru, cs.wikipedia.org/wiki/Car_tank
