Hildegard Trutz vstoupila do Svazu německých dívek hned v roce 1933, když Hitler přišel k moci, a nevynechala jedinou schůzi. "Byla jsem nadšená z Adolfa Hitlera a našeho nového, lepšího Německa," přiznala později. "Bylo nám vysvětleno, že jako mladí lidé jsme pro Německo mimořádně cenní."
Když o tři roky později dokončila školu, chtěla vykonat něco prospěšného pro vlast, ale nevěděla, co by to mělo být. "Co takhle dát vůdci dítě? Německo přeci nutně potřebuje rozšířit řady rasově čisté populace," navrhl svazový vedoucí a pověděl dívce o programu Lebensborn. Hildegard neváhala a rovnou si podala přihlášku.
Odvezli ji do krásného hradu ukrytého kdesi v bavorských horách, kde v té době bylo ubytováno asi čtyřicet mladých žen. Hildegard musela při příchodu doložit certifikát o čisté árijské krvi, který se opíral o její rodokmen sahající až k pra-prarodičům. Podepsala rovněž prohlášení, že se vzdává veškerých práv k dítěti či dětem, které vzejdou z její účasti v programu.
Hradní interiér připomínal luxusní hotel. Byly zde společenské místnosti vyhrazené pro sport a hry, knihovna, hudební pokoj, a dokonce i biograf. "Podávali nám to nejlepší jídlo, co jsem kdy jedla. Nemuseli jsme nic dělat, měli jsme tam hory služebných," popsala Hildegard.
Brzy po příjezdu se dívky setkaly s nositeli čistě árijského spermatu. "Všichni byli vysocí, modroocí a blonďatí. Měly jsme asi týden na to, abychom si z nich vybraly jednoho, který se nám líbí," vyprávěla pamětnice. "Když jsme si ho vybraly, musely jsme čekat do desátého dne od začátku poslední menstruace. Tu noc jsme ho pak přijaly v ložnici."
Hildegard popsala svého "hřebce" jako velmi krásného, leč trochu hloupého. Strávila s ním tři noci, poté dotyčný musel jít oplodnit jinou dívku. Nikdy se nedozvěděla jeho pravé jméno, anonymita byla v programu Lebensborn na prvním místě.
Fyzické spojení bylo načasováno přesně, Hildegard otěhotněla takřka okamžitě. Dalších devět měsíců strávila v domě pro matky, kde také porodila. Narozeného chlapečka kojila dva týdny, poté jí ho odebrali. Nikdy už ho neviděla, jeho osud zůstal neznámý.
Hildegard poté chtěla Hitlerovi porodit další děti, ale zamilovala se do mladého důstojníka, který ji požádal o ruku. K jejímu údivu neprojevil valné nadšení, když mu pověděla, co učinila pro vlast. "Ale namítat nic nemohl, byla to přeci služba vůdci," dodala Hildegard.
Odhaduje se, že v letech 1933-1945 se v rámci programu Lebensborn narodilo asi 20 tisíc dětí. Většina z nich byla po válce adoptována a biologické rodiče nikdy nepoznala.
