Primáti se obecně dělí na dvě skupiny: Starý svět, z něhož pochází náš druh, a druhy Nového světa v Americe a Oceánii. Každá skupina je specifická a v obou vidíme několik epizod rozšiřování mozku. „V některých skupinách vidíme několik epizod skutečného zmenšování relativní velikosti mozku," řekl vědec John Flynn z Amerického přírodovědného muzea, jehož tým v roce 1995 v chilských Andách fosilní lebku objevil.

Nová studie přitom přinesla překvapivý objev. Zdá se, že velikost mozku primátů, o níž se dlouho předpokládalo, že se v průběhu času postupně zvětšovala, šla oklikou.

Na video o této opičce se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Lebka po téměř 30 letech „promluvila“

Vědci z Číny a USA pomocí snímků s vysokým rozlišením prozkoumali jedinou známou zkamenělou lebku vyhynulého chileceba. Jedná se o opici z Nového světa, která byla velká asi jako dnešní tamarín. Žila zejména v horských lesích a živila se listy a ovocem. Její mozek měl několik rýh známých jako infolding, které naznačují vyšší stupeň kognitivní složitosti. To znamená, že tato malá opuce je důkazem toho, že velikost mozku není vždy spojena s vyspělostí.

Malý chilecebus poskytl velký objev

Nový výzkum byl veden Xijunem Ni z Čínské akademie věd. Zkamenělá lebka byla přesně datována, protože byla objevena mezi vulkanickými horninami. Díky zařazení druhu do jeho většího rodokmenu bylo odvozeno, že ke zvětšení mozku docházelo v evoluci antropoidů opakovaně a nezávisle.

U moderních primátů je velikost zrakových a čichových center mozku v nepřímém vztahu. To znamená, že druhy se silným zrakem mají obvykle slabší čich a naopak. Jenže právě u chilecebusů nevedla malá čichová bulva k silnější čichové schopnosti. To dokazuje, že tyto dvě schopnosti nejsou nijak propojeny, což je nové zjištění.

Opičí lebka přepisuje historii

Ukázalo se, že nezáleží na místě ani velikosti fosilního nálezu. Opičí lebka stará 20 milionů let, která se vejde do dlaně dospělého člověka, může obsahovat pozůstatky dílčího vývoje mozku u dávných primátů.

Historie lidstva se může přepsat i s malinkým nálezem, který poskytne nové informace. „Tento pozoruhodný objev ve výšce 10 000 metrů v Andách pomohl objasnit vývoj naší historie. Jak je vidět, každý objev může testovat předchozí hypotézy... (a) být schopni pochopit vývoj složitosti mozku u primátů,“ dodal John Flynn. Jedna opravdu dobře zachovalá fosilie tak přispěla ke změně hypotézy. Díky ní se totiž ukázalo, že mozkové oblasti primátů se vyvíjely odděleně. I digitální rekonstrukce napovídá, že vývoj orgánu v průběhu času byl komplikovaný, jak ukazuje i toto video:

Zdroj: Youtube

Závěrem studie jsou nové důkazy o tom, že se mozky primátů, mezi něž patří i člověk, vyvíjely postupně, místo aby se postupem času celkově zvětšovaly. Paleontolog Xijun Ni tvrdí, že vizuální systém primátů se v průběhu milionů let zvětšoval a komplikoval, aniž by to vyžadovalo podstatné změny v jiných částech mozku. Hlavní mozkové struktury se u různých linií primátů vyvíjely různou rychlostí. Stejně tak se zvětšovala velikost mozku v poměru k velikosti těla.

„Nové poznatky Niovy skupiny o uspořádání mozku opice C. carrascoensis naznačují, že velká rozmanitost vzorů skládání nervů, kterou dnes pozorujeme u opic Nového světa a která převyšuje rozmanitost těchto vzorů v mozcích moderních afrických a asijských opic, má hluboké evoluční kořeny,“ uzavírá biologická antropoložka Brenda Benefit.

Zdroje:

www.ctvnews.ca

paleontologyworld.com