Vědci zrekonstruovali nejstarší genom člověka. Pochází z lebky nalezené v Česku

Lebka moderního člověka ženského pohlaví ze Zlatého koně. Genetické sekvenování lidských ostatků starých 45 000 let odhalilo dosud neznámou migraci do Evropy a ukázalo, že míšení s neandertálci bylo v tomto období běžnější, než se dosud předpokládalo.

Lebka moderního člověka ženského pohlaví ze Zlatého koně. Genetické sekvenování lidských ostatků starých 45 000 let odhalilo dosud neznámou migraci do Evropy a ukázalo, že míšení s neandertálci bylo v tomto období běžnější, než se dosud předpokládalo.

Foto: Profimedia / AFP PHOTO / PRAGUE NATIONAL MUSEUM / Martin FROUZ

Lebka moderního člověka, konkrétně ženy, která byla objevena již v 50. letech minulého století a nazvaná Zlatý kůň, je pravděpodobně lebkou jedné z nejstarších moderních lidských populací v Eurasii. Díky ní pak genetické sekvenování lidských ostatků starých 45 000 let odhalilo dosud neznámou migraci do Evropy. Ukázalo se tak, že míšení moderního člověka s neandertálci bylo v tomto období běžnější, než jsme si mysleli.

Rozšíření moderních lidí po Evropě je spojováno se zánikem a konečným vymřením neandrtálských populací před 40 000 lety. Důvodem může být konkurence o zdroje, ale stejně tak stále nevíme, v čem všem se neandrtálci od moderních lidí lišili.

Mohlo to být poznání, vyšší úroveň kultury, naše schopnost vyvinout a předat znalosti o lepších nástrojích, lepším oblečení nebo lepší organizaci hospodářství. Nespornou výhodu nám ale mohlo přinést křížení, protože mezi 1 a 4 procenty DNA všech žijících lidí je neandertálského původu.

Na video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Fosilní lebka objevená v České republice pochází z jedné z nejstarších moderních lidských populací v Eurasii. Její stáří se odhaduje na více než 45 000 let a díky nalezeným fosiliím byla udělána rekonstrukce kompletního souboru DNA, neboli genomu raného moderního člověka.

Nález Zlatého koně

Zajímavá lebka jediné moderní lidské samice z lokality Zlatý kůň v Čechách byla nalezena na počátku 50. let 20. století a během následujících let mátla některé badatele. Jakékoli souvislosti o tom, kde přesně v jeskyni byla pohřbena nebo s jakými artefakty byla nalezena, jsou dávno ztraceny a ani další informace nebyly k dispozici.

Radiokarbonové datování selhalo kvůli kontaminaci a analýza studie odhalila DNA skotu, což je pravděpodobně důsledek zvířecího lepidla, které se kdysi používalo k ochraně lebky, takže skutečné stáří lebky není známo.

Naštěstí se zachovala DNA a následná studie genetického sekvenování odhalila o této záhadné ženě několik zajímavých věcí. Tento jedinec vykazuje značný tříprocentní neandertálský původ a přítomné segmenty neandertálského genomu jsou výjimečně dlouhé. "To je dobrá známka toho, že jste měli velmi nedávnou příměs s neandertálci," říká evoluční antropolog Kay Prüfer, který se zabývá archeogenetikou.

 Lebka moderního člověka ženského pohlaví ze Zlatých kun. Genetické sekvenování lidských ostatků starých 45 000 let odhalilo dosud neznámou migraci do Evropy a ukázalo, že míšení s neandertálci bylo v tomto období běžnější, než se dosud předpokládalo.Lebka moderního člověka ženského pohlaví ze Zlatého koně. Genetické sekvenování lidských ostatků starých 45 000 let odhalilo dosud neznámou migraci do Evropy a ukázalo, že míšení s neandertálci bylo v tomto období běžnější, než se dosud předpokládalo.Zdroj: Profimedia / AFP PHOTO / PRAGUE NATIONAL MUSEUM / Martin FROUZ

Neandrtálci versus moderní člověk

O neandrtálcích víme, že uměli mluvit jako lidé, jak ukázala jedna z nových studií. Díky dalším nálezům dnes víme, že měli mnoho dalších dovedností: Například příze stará 40 000 let naznačuje, že měli i základní matematické znalosti. A s těmito lidmi se pak dostávali do styku moderní lidé.

Žena, jíž lebka patří, žila asi 60 až 80 generací poté, co se neandertálci a lidé, kteří opustili Afriku, navzájem smísili, tvrdí profesor Johannes Krause, hlavní autor studie: "A díky tomu je lebka vlastně docela stará - jde o nejstarší genom moderního člověka, který byl dosud sekvenován." Žena byla podle vědců součástí jedné z nejranějších populací moderních lidí v Eurasii - poté, co moderní lidé opustili Afriku asi před 50 000 lety.

Neandertálec.

Vědci přišli na to, co vyhubilo neandrtálce. Nebyl to člověk, ale úplná banalita

Lebka, která změnila historii

Lebka, která poskytla cenné genetické informace, byla objevena na nalezišti nedaleko Prahy a pojmenována Zlatý kůň. Podle výzkumu měla žena 3 % neandertálských předků a žila blíže době, kdy se neandertálci křížili s moderními lidmi. Tato lebka přepsala historii. Do té doby byla nejstarší známou kompletní sekvencí DNA moderního člověka ze 45 000 let staré kosti nohy muže nalezené na Sibiři. Žena ze Zlatého koně v Čechách však patřila k populaci, která nezanechala genetické potomky v dnešních Evropanech nebo Asiatech a vyhynula před téměř 40 000 lety. Genom Zlatý kůň je tak o několik set let starší, protože segmenty s neandertálskými předky byly v průměru mnohem delší.

"Stejně jako v případě sibiřské fosilie a dosud nejstarší evropské lebky z Oase 1 nevykazuje Zlatý kůň žádnou genetickou kontinuitu s moderními lidmi, kteří v Evropě žili před 40 000 lety," tvrdí vědci ve výše zmíněné studii.

Je možné, že sopečná událost v Itálii, známá jako erupce kampánského ignimbritu, ovlivnila klima na severní polokouli a snížila šance na přežití neandrtálců a raných moderních lidí ve velké části Evropy.

Další informace naleznete i zde:

Zdroj: Youtube

Neandrtálci nevymřeli

V Evropě probíhaly složité migrace, při nichž se od společných předků, kteří opustili Afriku, oddělily nepříbuzné, odlišné skupiny prvních lidí. Usadili se v Evropě a setkali se s neandrtálci, kteří zde již žili. Lebka ze Zlatého koně nepřispěla k pozdějším lidským skupinám, stejně jako další z hrstky dosud sekvenovaných příkladů, jako je 45 000 let starý nález ze Sibiře nebo 40 000 let starý Oase 1 z Rumunska.

I tak ale existuje skupina neandertálců, která patří mezi naše předky, takže není úplně správné říkat, že vymřeli.

 

Zdroje:

www.sciencefocus.com

www.smithsonianmag.com