Výraz "leblouh" označuje nucený výkrm, jemuž se obvykle podrobují husy, avšak v některých kulturách jsou rodiče ochotni cpát jídlo násilím i do mladých dívek. Extrémem jsou v tomto ohledu islámské komunity v Mauritánii, které tento hrůzný zvyk zachovaly do dnešních dnů.
Prodané nevěsty
Předpokládá se, že tradice sahá až do 11. století, kdy byla hojně rozšířena i v jiných afrických zemích. Zakulacené tělesné proporce se považovaly za znak bohatství a dobrého bydla. Pokud si chtěl muž vzít za ženu tlustou dívku, musel dokázat, že ji uživí, a zaplatit za ni budoucím tchánovcům tučný obnos. Obecně platilo, čím obéznější nevěsta, tím více peněz ženich vydal. Zatímco z mauritánských měst se už tato zvyklost vytratila, na venkově stále přetrvává a rodiče se nemohou dočkat, až dcera dospěje do věku na vdávání.
V Mauritánii je zaoblená postava znakem půvabu.
Do výkrmových táborů jsou někdy dívky posílány už od svých pěti až sedmi let. Každý den jsou tu nuceny vypít 20 litrů velbloudího mléka a pozřít dva kilogramy jáhlové kaše se dvěma hrnky másla. Za prostředek k rychlému ztloustnutí je rovněž považován kuskus, arašídový olej a sádlo. Zkušené "vykrmovačky" tak do každé dívky nacpou 14-16 tisíc kalorií denně, přičemž doporučená denní dávka pro 12leté dítě činí jen asi 1500 kalorií. Pokud dívka jídlo odmítne nebo ho vyzvrací, čeká ji bití, nebo dokonce drcení prstů u nohou.
Výkrm však probíhá i doma. "Matka mě začala násilím vykrmovat, když mi bylo 13 let. Bila mě, abych jedla víc a víc omaštěného kuskusu a tlustého jehněčího. Pokaždé jsem měla pocit, že mi exploduje žaludek," vylíčila pro CNN Selekeha Mint Sidi. Dnes je už vdaná a má vlastní dceru, ale za žádnou cenu ji prý nebude nutit k přejídání.
Osvěta selhává
Kvůli drastickému výkrmu děvčata riskují vážné zdravotní, ale i psychické problémy. Předčasně dospívají, trpí nemocemi krevního oběhu a dožívají se nižšího věku než jejich vrstevnice, které k tloustnutí nuceny nebyly.
Mezinárodní organizace bojující za práva žen se snaží šířit v Mauritánii osvětu; ve větších městech fungují ženské posilovny a propaguje se zdravé stravování. Jenže v zapadlých chudinských vesnicích lidé nemají televize a nedoputuje k nim ani tisk. Pro vládu i aktivisty je proto složité jim potřebné informace zprostředkovat.
Zdroje: borgenproject.org, insidearabia.com, edition.cnn.com
