Připomínají rampouch nebo stalaktit. S tím rozdílem, že se nacházejí pouze v mořské vodě a vznikají za extrémně nízkých teplot. Objeveny byly v 60. letech 20. století. Jejich růst byl však poprvé zachycen až v roce 2011 kameramany Hughem Millerem a Dougem Andersonem pro seriál BBC Frozen Planet.

Úchvatné záběry vyrazily vědcům dech. Ihned se proto začali zajímat, jak se tyto útvary formují. Zjistili, že v době, kdy se v Antarktidě tvoří ledový příkrov, z vody se odděluje většina nečistot, včetně soli. Ta však nikam nezmizí, stále plave v okolí a vytváří koncentrovanou solanku, pyšnící se nízkou teplotou tuhnutí a vysokou hustotou. Prostředí, v níž brinikly vznikají, je tak připraveno na další krok.

Ledový prst smrti

Slaná voda je těžší a mnohem studenější než její okolí. Klesá tedy ke dnu a zároveň ochlazuje vodu, s níž přichází do kontaktu. Výsledkem je závoj ledových krystalků, které se na sebe nabalují do té doby, než je útvar dostatečně silný na to, aby byl samonosný. Odborníci odhadují, že brinikly rostou několik metrů za den a v průměru mohou mít až 25 centimetrů.

I když sloup vypadá majestátně, tvorové žijící na dně by se od něj měli držet co nejdál. Jakmile komín dorazí k pevnému podloží, rozprostře se po něm jako koberec. Led roste tak rychle, že ve chvíli, kdy se živočicha dotkne, zmrazí ho na místě.

Vědci brinikly přirovnávají k inverzním chemickým zahradám. Způsob, jakým rostou, se totiž podobá bahenním sopkám nebo hydrotermálním průduchům, jež byly zásadní pro počátky života na Zemi. S největší pravděpodobností tak tyto ledové prsty smrti mohly přispět i k našemu zrodu.

Vznik života a led

„Duté trubice obsahují směs kyselých a zásaditých složek, které mohou dodat potřebnou energii pro tvorbu složitějších molekul, potenciálně i DNA,” říká Julyan Cartwright z University of Granada ve Španělsku. „Také mohou fungovat jako primitivní membrána.”

Zdroj: Youtube

Odborníci vyslovili teorii, že v případě, že by se nacházely i na jiných planetách, o nichž se předpokládá, že hostí oceán pokrytý ledem, k úvahu by přišla možnost, že ve vesmíru nejsme sami. Dalším krokem bude zjistit, jakým způsobem brinikly látky přitahují, odpuzují nebo shromažďují. 

Zdroje: www.bigthink.com, www.theguardian.com, www.eartharchives.org, www.en.wikipedia.org, www.iflscience.com, www.technologyreview.com