Šestý Jupiterův měsíc byl objeven již v 17. století známým astronomem Galileo Galileem. Byl pojmenován po jedné z milenek boha Dia. Europa má v průměru 3100 km. Je tak o něco menší než náš vlastní Měsíc. Předpokládá se, že má železné jádro a plášť tvořený převážně z křemičitanů.
Díky tomu, že je vlivem gravitačního působení Jupiteru vystavována silným slapovým jevům, pravděpodobně je planeta geologicky aktivní. To znamená, že se z jejích útrob mohou dostávat na povrch prvky důležité pro vznik života. Oběžnice je zároveň obklopena slabou vrstvou atmosféry tvořená převážně z kyslíku.
Měsíc Europa
V roce 2013 bylo s pomocí Hubbleova teleskopu odhaleno, že se z Europy vypařuje voda. Vědci si proto myslí, že se pod jejím povrchem, který je tvořený ledovou krustou s řadou impaktních kráterů a prasklin, nachází kapalný oceán. A jak víme, tam, kde je voda, je i život.
To je důvod, proč je měsíc v současnosti považován za nejžhavějšího kandidáta na objevení mimozemského života ve Sluneční soustavě. Problémem však je, že je vystaven radiaci Jupiterova silného magnetického pole. Na otázku, jak by toto záření mohlo ovlivnit potenciální organismy obývající svět pod ledem, se snažili odpovědět odborníci z NASA’s Jet Propulsion Laboratory Murthy Gudipati and Bryana Henderson.
„Experiment probíhal v betonových a olověných stěnách s rozmístěnými senzory. Ty zaznamenávaly pohyb vysokoenergetických elektronů, kterými jsme bombardovali povrch ledu," popisuje Murthy Gudipati. „Objevili jsme něco zcela nečekaného. Oblast se po zásahu nabitými částicemi rozzářila."
Jupiterův měsíc Europa a jeho záře
Badatelé zjistili, že intenzita a odstín světla se mění v souvislosti s obsahem soli. Síran hořečnatý se zabarvuje do červena, síran sodný do oranžova. Chlorid sodný intenzitu světla snižuje. „Fyzikální mechanismus tohoto jevu je jednoduchý. Dopadající částice vybudí atomy, z nichž jsou soli složené. Jakmile se začnou vracet do klidového stavu, zbavují se energie. Tu vidíme jako světlo," vysvětluje fyzik. Díky tomuto jevu Europa doslova svítí ve tmě. Dokonce i v době, kdy neodráží sluneční záři.
Laboratorní experiment by měla potvrdit mise NASA s názvem Europa Clipper plánovaná na rok 2024. Vědci si od ní slibují, že zjistí, zda má ledový měsíc se svým podpovrchovým oceánem schopnost podporovat život.
Zdroj:
www.cs.wikipedia.org, www.nasa.gov, www.skyatnightmagazine.com
