Chruščov straníkům předložil Leninův dopis, historiky označovaný jako "závěť", který byl dlouhá léta před světem tajen. Vůdce revoluce v něm popsal Stalina jako "příliš hrubého a náladového člověka" a navrhoval, aby byl do funkce generálního tajemníka strany zvolen někdo mírnější. "Stalin soustředí ve svých rukou obrovskou moc a já si nejsem jist, zda vždy dokáže tuto moc správně použít," vyjádřil své obavy Lenin rok před svou smrtí.
Dopis se však nedostal ke komunistickým funkcionářům hned. Lenin jeho kopie zapečetil a předal své manželce Naděždě Krupské, která je měla doručit straníkům až po jeho smrti. To také učinila. V té době měl už Stalin bohužel v zemi takové postavení, že se ho nikdo odvolat neodvážil. Své konkurenty likvidoval jak na běžícím pásu a nic mu nestálo v cestě.
"Sedmdesát procent členů a kandidátů zvolených XVII. sjezdem bylo zatčeno a zastřeleno jen proto, že tito čestní komunisté byli pomluveni a obvinění proti nim byla zfalšovaná, a došlo k obludnému porušení revoluční zákonnosti!" hřímal Chruščov.
Stalin si podle jeho slov vybudoval kult osobnosti, což byl fenomén, který Lenin přísně odsuzoval. Navíc nechal deportovat celé národnostní menšiny z jejich domovů a bylo mu jedno, že dvě pětiny odsunutých lidí cestu nepřežily. Kromě toho nebyl ani zdaleka tak vynikajícím vojevůdcem, na jakého si hrál. Neprozíravý pakt s Hitlerem a taktické chyby vedly ke ztrátě statisíců sovětských vojáků. Nebyl to Stalin, ale hrdinná armáda a všechen sovětský lid, kdo vyhrál válku!
Chruščovův otevřený projev byl i tři roky po Stalinově smrti riskantní záležitostí. Proběhl za zavřenými dveřmi a do sovětských médií z něj nemělo proniknout ani slůvko. Přesto se už za necelý měsíc nesla Moskvou šuškanda, že Chruščov odsoudil Stalinův kult osobnosti, a vzápětí o tom informoval i americký tisk. A světe div se, Chruščov za svá slova nebyl ani odvolán, ani poslán do vězení, ani popraven. Leninova závěť byla konečně vyslyšena...
