Mnoho lidí bralo tuto pozici jako nudnou a administrativní. Stalin to však viděl jinak. Pochopil, že není nutné podceňovat úlohu neosobních mocenských struktur. Postupně si vybudoval postavení, v němž si mohl libovolně užívat veškerou moc. Tušil to Lenin?

Posle historiků si ani sám Stalin, až do Leninovy smrti, neuvědomoval, jak vysoko může svůj post povznést. Nikdo ani netušil, že je Stalin tak ambiciózní a jaký má přehled. Lenin byl navíc už nemocný a měl svých starostí dost. Byl rád, že je na Úřadu vlády někdo, kdo je ochoten zhostit se úkolů vyžadujících okamžité řešení. K osobě Stalina jako generálního tajemníka měl ale řadu výhrad. Už při jeho jmenování měl říct: „Ten kuchař nám neuvaří nic jiného než peprná jídla.“ (Zdroj: is.muni.cz, diplomová práce Kult osobnosti a jeho právní důsledky)

Po devíti měsících pozorování a komunikace se Stalinem měl Lenin jasno. Bylo nutné, aby byl přeřazen na jiné místo. Na to však Lenin neměl dostatek času. Skolila ho totiž mrtvice. Dva roky byl v jakési agónii a generální tajemník postupně přebíral vedení strany. I proto se s ním v září 1922 dostal Lenin do konfliktu. Stalin se postavil proti vzniku nového státu Svazu sovětských socialistických republik (SSSR). Lenin si v té době všiml, že generální tajemník preferuje rovnici aparát = stát. Tedy že místo zájmů společnosti byly preferovány zájmy aparátu. I když se své kroky snažil Stalin utajit, Lenin se k informacím, i přes své zdravotní komplikace, dostal. Jeho druhá mrtvice už byla jistým „hřebíčkem do rakve" nejen jeho, ale také jeho idejí.

Rozhodl se, že vykoná poslední krok ve prospěch svého milovaného sovětského státu a vládnoucí strany. Svůj odkaz Lenin nadiktoval do dopisu, který se měl přečíst na nejbližším stranickém sjezdu. Dokumentu dnes říkáme „Leninova závěť" a je důkazem, jak Stalina nenáviděl.

„Tím, že se Stalin stal generálním tajemníkem, soustředil ve svých rukou nesmírnou moc, a já si nejsem jist, dokáže-li vždy dost obezřetně tuto moc uplatňovat. Stalin je příliš hrubý a tento nedostatek, který se jakžtakž dá trpět ve styku mezi námi komunisty, nelze trpět u generálního tajemníka. Proto soudruhům navrhuji, aby uvážili, jak Stalina z této funkce přemístit, a jmenovali na ni jiného člověka, který by se ve všech ostatních směrech lišil od Stalina jen jednou předností, že by totiž byl snášenlivější, loajálnější, zdvořilejší a pozornější k soudruhům, méně náladový, atd." (Zdroj: www.marxists.org)

„Dopis měl zůstat v absolutní tajnosti u Leninovy manželky Naděždy Krupské a posléze měl být předán stranickému sjezdu. Závěť se však utajit nepodařilo. Existují věrohodná svědectví, že jedna z Leninových sekretářek, ačkoli neprozradila nic konkrétního, zpravila v prosinci 1922 Stalina a několik dalších o tom, že Lenin sepsal hodnocení šesti z nich. Nicméně na sjezdu v roce 1923 nepadla o dopisu ani zmínka," píše ve své práci Michal Borsk.

Když Lenin naposledy vydechl, Stalinovi se ulevilo. Nyní mu už na cestě k absolutní moci nikdo nebránil.