Historici předpokládají, že da Vinci se s využitím geometrie v praxi setkal poprvé jako učedník umělce a inženýra Andrea del Verrocchia. Když bylo mladému géniovi čtrnáct let, zemřel tehdejší vládce Florencie Cosimo de' Medici. Verrocchio na jeho hrobku zhotovil mramorovo-bronzovou desku pyšnící se dokonalými čtverci a kruhy.
Od té doby nedal Leonardo pravítko a kružítko z ruky. Nezajímal se o číslice, fascinoval ho fakt, že příroda ve své struktuře obsahuje geometrické tvary a dokonalost se dá projevit zlatým řezem.
Hádanka Leonarda da Vinci
Zájem o měřičství prohloubilo jeho přátelství s matematikem a františkánským mnichem Lucou Paciolim. Ten dlouhou dobu studoval mnohostěny a jejich vlastnosti. Své poznatky sepsal do díla Božský poměr. I přesto, že sám konstruoval dřevěné modely, potřeboval někoho, kdo knihu ilustruje. Oslovil proto da Vinciho.
Leonardo se úkolu zhostil se vší zodpovědností. Dohromady vytvořil šedesát 3D kreseb představující výsledek studia tvaru, velikosti, perspektivy, úhlu dopadu světla a dokonce i těžiště.
Pochopit problematiku mnohostěnů a představit si je v trojrozměrném prostoru pomohl umělci jednoduchý rébus s trojúhelníkem obsahující další trojúhelníky, jejichž body se nacházejí v jedné rovině. Důležité je přijít na celkový počet útvarů.
Leonardo da Vinci a geometrie
Podle historiků byla pro umělce tato spolupráce klíčová. Nejen, že poznatky aplikoval na svá budoucí výtvory, ale geometrii hledal i při další tvorbě, ať se jednalo o anatomii lidského těla nebo technické vynálezy.
Čtverce, trojúhelníky a rovnoběžky tak najdeme ve všech jeho dílech. Příkladem toho je kresba Vitruviánský muž, znázorňující proporce člověka, malba Mona Lisa, jejíž obličej rámuje spirála zlatého řezu nebo freska Poslední večeře skládající se z obdélníků a lineární perspektivy.
Zdroj:
www.dspace.cuni.cz, www.is.muni.cz, www.italydavinci2018.wordpress.com, www.monalisa.org
