Génius renesance
„Mistr Leonardo“ jako polyhistor měl obrovské množství vědomostí a dovedností v mnoha oborech. Pole jeho zájmů bylo široké, a jak se ví, patřila mezi ně i anatomie lidského těla. Sám pitval mrtvá těla a útroby pečlivě a podrobně zakresloval a studoval. Získal tak hluboké znalosti, které využil ve svých uměleckých dílech, ale hodily se mu pro jiné práce. Svůj poznatek o kostech, funkci kloubů i to, že pohyb umožňují svaly, zapracoval do sestrojení svého mechanického člověka…
„Slavného“ da Vinciho automatického rytíře (Automa cavaliere / Rytíř automat) zmiňovaly dobové zprávy. Milánský panovník a da Vinciho mecenáš Ludovico Sforza v roce 1495 mistra požádal, aby dohlížel na přípravy velkolepé slavnosti na jeho dvoře. Mistr chtěl zapůsobit a udělat dojem. A tak nejen sestrojil, ale na slavnosti k naprostému ohromení všech přítomných hostů i představil rytíře ve zbroji, který se sám pohyboval!
Neuvěřitelné ale pravdivé
Mnozí badatelé považovali dlouhá léta tyto zprávy za pouhou historku, protože se o „rytíři“ nedochovaly žádné da Vinciho zápisky. Pak ale mistrovy poznámky o rytíři objevil v roce 1957 badatel Carlo Pedretti v díle známém jako Codex Atlanticus. Jde o rozsáhlou sbírku da Vinciho zápisků, listů, kreseb a náčrtků, kterou na konci 16. století sestavil sochař Pompeo Leoni. Obsahuje 1 119 stran a 481 grafických listů a zahrnuje da Vinciho celou 40letou „vědeckou kariéru“ a jeho poznatky v matematice, mechanice, fyzice, botanice, geografii, chemii a anatomii…
Náčrty da Vinciho „robota“ ale Pedretti nedokázal rozluštit, protože se zcela vymykají – z dnešního pohledu – technickým plánům. Nezachovala se celistvá kresba, pouze fragmenty návrhu. Na své oživení si da Vinciho rytíř musel pár let počkat.
Následující video podrobně popisuje da Vinciho rytíře:
Naprosto ohromující
V roce 1996 začal zachované da Vinciho poznámky k mechanickému rytíři studovat výzkumník, odborník na moderní robotiku a autor knih na toto téma Mark Rosheim. Dostal totiž zakázku od NASA na vytvoření humanoidního robota pro obsluhu vesmírných stanic. A některé da Vinciho poznatky, což je pozoruhodné, později použil pro design svých robotů. Teď ale zpět k rytíři.
V roce 2002 Rosheim dle mistrových zápisků sestavil stejného rytíře, jaký ohromil Sforzův renesanční dvůr. Dokázal, že historické prameny nelhaly. Rytíř v německo-italském brnění hýbal pažemi, ohýbal lokty i zápěstí, zvedal si hledí a mával mečem. Měl pohyblivé čelisti, otáčel krkem. Nejenže uměl chodit, dokázal si sednout, lehnout, dokonce vzít do ruky pero a psát. A navíc díky mistrovým znalostem měl naprosto dokonalé lidské proporce.
Následující video ukazuje da Vinciho mechanického lva:
Asi nelze pochybovat, že to byl první „humanoidní robot“ na světě! Tím ale da Vinciho „robotika“ nekončí.
Samohyb a lev
Da Vinci svého rytíře uvedl do pohybu pomocí systémů kladek, lan, různých převodů a kol. Svůj inženýrský um a kladkový převod použil i pro svůj vynález samohybného povozu. Z jeho mechanických robotů stojí za zmínku lev, kterého údajně sestrojil pro florentského vládce Juliána Medicejského jako dar pro francouzského krále. V roce 2009 ho dle náčrtků sestrojili pracovníci francouzského muzea Château du Clos Lucé and Parc. Leonardo da Vinci pracoval i na své vysněné soše bronzového koně, který se měl pohybovat. Tu však nedokončil.
