Prohlédněte si kouli na slavném Leonardově obrazu. Vědci rozkryli její tajemství

Tereza Malá | 29. 10. 2022

Mnohá díla světového malířství jsme se naučili číst až díky moderním technologiím. Čas od času se stane, že v obraze, či spíše pod ním, je odhaleno nějaké tajemství nebo dokonce jiný obraz. Jedním z těchto děl je i nejdražší obraz světa, malba Salvatora Mundiho z doby kolem roku 1500, jejímž (spolu)autorem je pravděpodobně sám Leonardo Vinci.

Renesanční umělec a vědec Leonardo měl četná tajemství, a dodnes nejsou všechna jeho díla a vynálezy objasněny. Obohatil nejen výtvarné umění, ale i anatomii a optiku. Nyní moderní technologie rozklíčovala zvláštní detail na obraze pojmenovaném Salvator Mundi latinsky "Spasitel světa", který byl před pár lety vydražen za 450 milionů dolarů.

Majitelem nejdražšího obrazu světa je pravděpodobně saúdský korunní princ Mohammad bin Salmán, na jehož jachtě se dílo nachází, ač jej údajně zakoupil jako dar Louvru v Abú Zabí. Každopádně obraz již není určen pro oko veřejnosti.

Na obraz se podívejte alespoň zde:

Zdroj: Youtube

Tajemství obrazu Salvator Mundi

Na obraze je namalován Kristus v renesančním ošacení, jak uděluje požehnání se zdviženou pravou rukou s překříženými prsty. Přitom v levé ruce drží křišťálovou kouli, tak zvaný orb, tedy symbol Země. A právě tato koule je mimořádně zajímavá a přitahuje pozornost mnoha historiků umění i badatelů. Orb by měl totiž opticky pokřivit výjev na svém pozadí, jak by se stalo v případě každé skleněné koule.

Leonardo byl fascinován tím, jak sklo interaguje se světlem. Vedl si podrobné zápisky s diagramy o optice a nesporně rozuměl tomu, jak světlo působí na skleněné koule, a byl plně schopen je zobrazit s naprostou optickou přesností.

To, že to orb v Kristově ruce nedělá, je zvláštní, zejména proto, že autorem obrazu je da Vinci. Právě on by jen těžko zapomněl na zákony optiky, které tvoří tak velkou část jeho díla. Je to záměr?

Proč koule popírá optické zákony?

Křišťálová koule očividně nefunguje na obraze tak, jak by měla. Buď se tedy nejedná o orb, ale o jednolitý kus skla či jiného průhledného materiálu, nebo je koule dutá. A právě tomu se pokusili přijít na kloub optici pod vedením Marca Lianga.

Snažili se nasimulovat situaci, jak by se koule chovala, byla-li by z jednoho ze zmíněných materiálů.

Při následném pokusu se ukázalo, že orb má průměr 6,8 centimetru a nachází se 25 centimetrů před Kristem samotným. Na základě toho byly vytvořeny různé typy vnitřní struktury předmětu i trojrozměrná mapa výjevu. A výsledky jsou tyto:

Pokud by byl orb vyplněný průhlednou hmotou, musel by opticky pokřivit pozadí za sebou. Kdyby to byla dutá koule skla o tloušťce ani ne jeden milimetr, pak by ponechala pozadí více méně netknuté. A právě tak je obraz namalován.

Koule je ve skutečnosti dutá

Jak se tedy ukázalo dle světových optiků, da Vinci schválně zvolil kouli dutou, aby nedeformovala pozadí za ní. To vysvětluje i minimální zkreslení způsobu, jakým je namalováno Kristovo roucho, viděné skrze něj.

Ale i tak jsou kolem obrazu četné konspirační teorie, včetně toho, že rozsáhle restaurovaný obraz možná není da Vinciho originál.

Zdroj: Youtube

Historik umění Michael Daley si myslí, že obraz není Leonardovým originálem právě proto, že koule se nechová tak, jak by měla. Na původním obrazte neláme světlo realisticky, ačkoli údajně na pozdější kopii obrazu ano. Leonardovy obrazy byly známé svou tajemností a nejednoznačností, proto je zde i možnost, že se da Vinci nechtěl zabývat optikou, aby se pozornost soustředila skutečně na hlavní výjev, na samotného Krista.

Kdo byla Mona Lisa? Slavný vědec prý přišel na kloub největší záhadě dějin umění
Magazín

Kdo byla Mona Lisa? Slavný vědec prý přišel na kloub největší záhadě dějin umění

Dvojí interpretace

Zatímco po těchto odhaleních četní vědci tvrdí, že dílo nenamaloval Leonardo, ale nějaký méně významný malíř, Leonardův badatel Martin Kemp si je díky odhalením jist, že opak je pravdou. Aby koule dosáhla takového efektu, jaký je na obraze, pak by musela být vyrobena z horského křišťálu. Tak vznikly ony jemné "inkluze" v materiálu roucha a možná i dvojí lom, jaký by se vyskytoval v kalcitové kouli.

Pokud je tedy orb skutečně dutý, pak je vyobrazení Salvatora Mundi skutečně věrné. Již Leonardův životopisec Walter Isaacson si nepravidelnosti na obraze všiml a napsal, že "Leonardo nedokázal namalovat zkreslení, které by vzniklo při pohledu skrze pevnou průhlednou kouli na předměty, které se koule nedotýkají. Proto namaloval kouli, jako by to byla dutá skleněná bublina, která neláme ani nezkresluje světlo, jež jí prochází."

Zdroje:

nedd.tiscali.cz

news.artnet.com

news.artnet.com

Tagy Abú Zabí koule Leonardo Vinci Louvre Martin Kemp materiál sklo Walter Isaacson