Lékař Rogozov si sám v pustině dokázal za plného vědomí vyoperovat slepé střevo

8. říjen 2019 četba na 2 minuty
Leonid Rogozov

Leonid Rogozov

Foto: winto

V žádné profesionální expedici by neměl chybět zkušený lékař, který si poradí se zlomenou nohou, závratnou horečkou nebo záhadným bolákem na těle. Jenže co když komplikovaný zdravotní problém postihne samotného lékaře?

V roce 1961 se sovětský chirurg Leonid Rogozov připojil k expedici na Antarktidu, kam bylo vysláno jedenáct výzkumníků. Byl připraven pomoct každému, koho postihne něco zlého, nikdy by ho však nenapadlo, že se sám stane obětí zdravotní komplikace a jediný, kdo ji může vyřešit, je pouze on.

Najednou ucítil ostré bodání na pravé straně břicha. Bolest nerozchodil a Rogozovi bylo tak jasné, že má zánět slepého střeva. Loď, kterou sem připluli, se měla vrátit za rok, a nehostinná pustina a ledové povětrnostní podmínky nedovolili přivolání žádného záchranářského týmu, který by chirurga operoval. Musel si poradit sám.

,,Neměl moc na vybranou," vypráví Rogozovův syn Vladislav reportérům BBC. ,,Mohl čekat na pomoc, ale ta by nepřišla. Jedinou možností bylo operovat sám sebe."

,,Včera v noci jsem nespal. Bolí to jako čert. Sněžná bouře cloumá mou duší jako stovka šakalů," napsal Rogozov do svého expedičního deníku. Věděl, že čím déle bude zákrok oddalovat, tím blíže je střevo prasknutí, což může skončit smrtí. Původně se rozhodl pro operaci s pomocí zrcadla, ale převrácený obraz by ho mohl fatálně zmást. Vypracoval proto operační plán a zahrnul do něj dva výzkumníky z týmu, ti mu měli podávat nástroje. A zatímco čekali na jeho povel, chirurg vnořil ruce do svých útrob a slepé střevo vytáhl.

Rogozov silně krvácel a bál se, že omdlí. Na tento případ vyškolil své pomocníky, nakonec vše dobře dopadlo. Jakmile došil poslední steh, vzal si antibiotika a prášky na spaní. Za dva týdny byl už znovu na nohou a připraven pomoci, tentokrát ostatním.

Akční letáky