Přestože se s Olgou Hepnarovou v mnohém podobali, alespoň co se týče vysoké inteligence a nedostatku empatie, jejich činy byly odlišné. Hepnarová svůj plán zacílila na nic netušící chodce rušné Prahy, Kalivoda si vybíral klidné lesy. Hepnarová se rozhodla pro jeden atentát, Kalivoda plánoval větší počet vražd. A na rozdíl od Hepnarové Kalivoda nechtěl, aby jeho oběti trpěly, a popravil je kulkou do hlavy.


Vše to začalo 13. října 2005 v lese u Brna. Kalivoda si vyhlídl postarší manželský pár a ten zastřelil. O tři dny později si v kladenském lese našel další oběť. V obou případech si Lesní vrah, jak ho policisté pojmenovali, nedával pozor a zanechal po sobě několik stop i očité svědky a dopadení tak bylo otázkou času.

Za 7 dní u něj klepala policie a rovnou ho zatkla. Jak svědci vypověděli, Kalivodu zpozorovali v lese s podivným kufříkem v ruce. Z Kladenské oblasti si jiní svědci všimli jeho černého auta s ústeckou značkou, které bylo registrováno na jeho matku. Z vyšetřování obou vražd zjistili, že šlo o vraždy bez motivu. Jednoho viníka obou vražd potvrdila i balistická expertiza z míst činů; jako zbraň určili Glock34. Kalivoda měl registrované dvě, z nichž jedna ležela na dně pražského kontejneru. Ani po vyzvání si ji nevyzvedl, což bylo policistům krajně podezřelé.

Kalivoda měl podle všeho těžký život a stejně jako Hepnarová nedokázal vidět vlastní budoucnost. Několikrát se snažil spáchat sebevraždu, mimo jiné i v cele, kde zanechal dopis na rozloučenou s vysvětlením svých motivů, které dlouho zůstávaly záhadou. V dopise se rozpovídal o inspiraci z případu nejznámější české vražedkyně a o plánu střílet v metru.



U soudu tehdy řekl: ,,Tam jsem prostě nedokázal zmáčknout kohoutek. Nevím proč. V tom metru jsem stál na plošině vagonu s připravenou zbraní. Nevím, proč jsem to neudělal." Podle vrchního vyšetřovatele Mazánka byl dopaden včas, jinak by si svůj "sen" vystřílet pražské metro splnil. Byl podle všeho dobře připravený, měl zbrojní pas, učil se střílet a koupil si "lepší" zbraň.

Kalivoda byl v roce 2006 odsouzen na doživotí. Svého trestu se zbavil o čtyři roky později sebevraždou.