Zdroj: wikipedia
Létající tank Antonov: Měl být zázračnou zbraní, ale doplatil na nedomyšlenost
Nacisté nebyli jediní, kteří se pokoušeli vymyslet zázračnou zbraň, s jejíž pomocí by zničili nepřátele. Sovětský svaz v projektu Antonov A 40 KT tanku namontoval křídla a vyslal ho k nebi. Wunderwaffe z SSSR nakonec skončila ve šrotu.
Okřídlený dravec
Rusky se projekt jmenoval také Krylja tanka, neboli okřídlený tank. Než se nápad dostal do svazu, koketoval s ním ve 30. letech americký letecký konstruktér John Walter, který odhalil největší nedostatky ještě před jeho sestrojením a do výroby se nakonec nepustil.
V roce 1941 se myšlenka ukotvila v kanceláři sovětského leteckého konstruktéra O. K. Antonova, důvodem byl požadavek na tank, jenž by dokázal fungovat i ve vzduchu. Posílení partyzánských jednotek v roce 1942 tento nápad vynesla na první příčky důležitosti a už v dubnu se Antonov vydal do města Ťumeň a začal realizovat svůj plán.
Okřídlený tank se skládal z lehkého tanku T-60, k němuž konstruktér přimontoval dvouplošná křídla, ocas a kormidla. Tank měl fungovat jako kluzák – po velké rychlosti se měl odlepit od země a poletovat ve vzdušném prostoru. Jenže po několika testech Antonov přišel na to, že bombardér Tupolev TB-3, kterým byl tank tažen, nestačil, a nahradil ho mnohem výkonnějším modelem Petljakov Pe-8. Testy dopadly mnohem lépe, tank ve vzduchu plachtil, ale Antonov byl stále nespokojený.
Příliš těžký, příliš neobratný
Létají monstrum vážilo osm tun a jeho vzletová i přistávací dráha byly příliš dlouhé. Navíc potřebovalo speciálně vyškoleného a velice obratného pilota, protože tank se těžce ovládal. Těch však měl Antonov při ruce naprostý nedostatek, a jak se nakonec ukázalo, tak i letadel Petljakov pe-8, které armáda nemohla postrádat. Výroba okřídleného tanku A 40 KT tak ztroskotala u svého prototypu.
Nápad si krátce přivlastnila i japonská císařská armáda a sestrojila svůj létající tank Maeda, ale stejně jako Sověti ze svého experimentu upustila a držela se odzkoušených prostředků.
