Války obecně jsou místem masivního umírání lidí, a to nejen v bojích. Většinou se objevovala celá řada nemocí, vojáci žili ve špíně a po návratu domů přenášeli mnohé nemoci na své rodiny. Tak se velmi rychle šířily břišní tyfus a cholera i španělská chřipka, která zabila až 50 milionů lidí. A do toho se objevila další, dosud neznámá nemoc.
Na dokument se podívejte zde:
Záhadná spavá nemoc
Těsně s koncem první světové války se objevila podivná nemoc známá jako spavá nemoc nebo letargická encefalitida. Encephalitis lethargica v doslovném překladu znamená "zánět mozku, který vás unaví". Většina případů byla hlášena jen několik měsíců po skončení války, je pravděpodobné, že epidemie začala už v roce 1915. Tehdy lékaři v Paříži vyšetřovali vojáky, kteří vykazovali neuvěřitelnou letargii a zmatenost. Lékaři předpokládali, že na vině je yperit, ale jejich domněnka se ukázala jako mylná.
Podle některých zdrojů ji podlehl asi milion lidí a další se proměnili v živé sochy a strávili zbytek života uvězněni ve svém těle či v ústavech, neschopni řeči ani pohybu. Lékaři po dlouhá desetiletí nevěděli, co dělat. Lidé prostě zamrzli v čase. Nemoc provázely křeče, zejména v oblasti obličeje, slintání a nesoustředěnost. Lidé třeba náhle usnuli, i když žvýkali oběd.
Různé projevy i celoživotní následky
Onemocnění se projevovalo různě, ale k nejběžnějším projevům patřily vysoká horečka, bolesti hlavy, dvojité vidění, opožděná fyzická a psychická reakce, letargie a někdy i kóma. Příznaků však bylo daleko více, postiženy bývaly oči, svaly, někteří lidé se nekontrolovaně třásli či se jim dokonce změnilo chování. Příčina onemocnění dosud není známa, ale je zřejmě virového původu. O tom svědčily i následky, jež si mnozí nemocní odnesli – nejčastěji postencefalitický parkinsonismus. Díky nejasným závěrům dodnes uspávací virus zůstává jednou z největších lékařských záhad historie.
Miliony lidí uvězněny ve vlastních tělech
Nemoc blíže zkoumal vídeňský neurolog Constantin von Economo, po němž byla později celá nemoc pojmenována – Economova nemoc. Neurolog pospal její příznaky a jen několik let poté, publikoval svůj článek, začala epidemie pochodovat od domu k domu a lidi masivně kosila, nejzranitelnější byli mladí lidé mezi 15 a 35 lety. Více než třetina nakažených lidí zemřela, a ti, kdo přežili, byli většinou odkázáni na odbornou péči. Uzdravila se jen necelá třetina.
Von Econom později pitvami prokázal, že jednou z hlavních příčin smrti byl zduřelý hypotalamus. Než se však začalo s nemocí bojovat, asi 10 let poté, co von Economo publikoval popis nemoci, začala epidemie mizet. Zatímco jedni ji považovali rychle za nemoc minulosti, existovali i tací, kdo se domnívali, že se může kdykoli vrátit.
Výzkum stále pokračuje
Jedním z nich byl virolog profesor John Oxford. A měl pravdu. V roce 1993 byla mladé dívce jménem Becky Howellsová diagnostikována spavá nemoc znovu a několik let trvalo, než se uzdravila. Profesoru Oxfordovi a jeho týmu se povedlo najít mezi pacienty jistou podobnost.
Ta se týkala nemoci předcházející bolesti v krku, jež byla nakonec připsána vzácné formě bakterie streptokoka. Masivní imunitní reakce na tuto bakterii způsobila, že imunitní systém nakažených napadl mozek, což vedlo k jeho poškození. Poslední známý pacient se jmenoval Philip Leather a ve stavu živé sochy strávil dlouhých 70 let. Nakazil se v 11 letech a v roce 2003 zemřel.
Výzkum dodnes pokračuje.
Zdroje:
en.wikipedia.org/wiki/Encephalitis_lethargica, www.thevintagenews.com, rarediseases.info.nih.gov, en.wikipedia.org/wiki/Constantin_von_Economo