Poslední let jugoslávského letadla DC-9 skončil u Srbské Kamenice, kdy její obyvatelé uslyšeli strašné rány dopadající na střechy jejich domů. Z nebe padaly části letadla, kusy znetvořených lidských těl i těla celá. Tato hrozná podívaná potkala obce Srbská Kamenice, Filipova a Česká Kamenice. Podle výpovědí svědků bylo úplné ticho, které ještě zvyšovalo hrůzu z celého zážitku. Lidská těla prorážela střechy, dopadala před domy a tříštila se o zem…
Dc-9-323 YU-AHL aerolinek JKAT v Curychu v roce 1972.
Po výbuchu bomby na palubě letadla, kterou sem dali chorvatští fašisté, padala totiž na zem sprcha lidských těl. Tato tragédie měla jednu zvláštnost – jednu lidskou bytost, která přežila, Vesnu Vulović, která se tak stala známá v celém světě. V místě nehody jsou dodnes viditelné zřetelné stopy pádů velkých částí letadla, např. křídel, zadní části trupu, levého motoru nebo jeho čumáku s pilotní kabinou.
Celá pravda u útoku je dodnes skryta. Na film se podívejte zde:
Ztráta letadla
Psal se 26. leden 1972 a mrzlo. Letoun DC-9 odstartoval v 16.20 z Kodaně ke svému pravidelnému letu a na jeho palubě bylo 28 cestujících a členů posádky. Kapitán letadla Ludwig Razdrih v pět odpoledne ohlásil přelet německého hlásného hraničního bodu Hermsdorf a čekal na potvrzení z Prahy. Zpráva byla potvrzena jen jugoslávskou stranou, potvrzení z Ruzyně se letadlo už nedočkalo.
Na zemi byl okamžitě vyhlášen poplach a Veřejná bezpečnost začala být krátce po „ztrátě“ letadla zasypávána hlášeními o hrůzném dešti těl. Stovky lidí byli poslány do terénu hledat případné přeživší. Nikoho však nenašli, až na jedinou ženu, letušku.
Místa dopadu trosek letounu.
Letuška přežila!
Přežití Vesny Vulovičové lze označit za zázrak, jelikož letadlo padalo z obvyklé výšky 10 kilometrů. Vyšetřování později odhalilo za příčinu zničení letadla bombu uloženou v kufru ve střední části trupu v jeho zavazadlovém prostoru. Exploze roztrhla trup a ten se během pádu na zem dále rozpadl na jednotlivé fragmenty. V té době se Vulovičová nalézala v zadní části, což ji pravděpodobně zachránilo. Nebyla ve středu exploze, nedotkla se jí fatální ztráta tlaku vzduchu a ani strašný náraz letadla na zem, jelikož jej zbrzdily koruny hustého borovicového lesa a prudký svah, po kterém trosky sjely. Před smrtí ji zachránilo mimo jiné i to, že do ní sestra v děčínské nemocnici v domnění, že je to voda, nalila panáka čistého lihu, což Vulovičovou doslova probralo k životu. Utrpěla velmi těžká poranění páteře a hlavy a ta si nesla až do smrti. Podívejte se na video:
Trasa letu JAT 367.
Terorista nikdy nebyl dopaden
Ukázalo se, že bomba byla zhotovena spíše amatérsky a její hlavní součástí byla průmyslová trhavina používaná hlavně v dolech, obsahující trinitrotoluen a dinitroltoluen, dusičnan amonný a chlorid sodný. Některé osoby utrpěly zranění ještě ve vzduchu kvůli explozi, jiní bojovali na palubě, aby se uchránili vysátí do volného prostoru, ale všechny oběti zemřely až po dopadu na zem. Musely tedy doslova přežít celých sedm minut pádu z výšky.
Vesna Vulovič se po probrání z kómatu rozvzpomněla, že v Kodani, kde její posádka čekala na svůj letoun, který přilétal ze Stockholmu, z něj vystoupil velmi vyděšeně se tvářící muž. Později se ukázalo, že to byl právě on, kdo do letadla uložil kufr s bombou. Švédské ani dánské policii nebo Interpolu se jej ale nikdy nepodařilo dopadnout.
Protože okolnosti tragédie letadla nebyly nikdy zcela uzavřeny, s největší pravděpodobností stáli za atentátem chorvatští fašisté- ustašovci- žijící po svém útěku z Jugoslávie na Západě, hlavně v Německu. Ustašovci byli nechvalně proslulí řadou atentátů, v roce 1934 se jim podařilo zavraždit i jugoslávského krále Alexandra I. a francouzského ministra zahraničí Barthoua. V inkriminovaném letu měl původně navíc letět vysoce postavený jugoslávský politik Džemal Bijedič. Nakonec letěl o den dříve, ale zahynul při jiném leteckém neštěstí o pět let později.
Pomník u informační tabule na parkovišti.
Daleko později se objevilo další vysvětlení bombového útoku - fantastická a nepodložená teorie o tom, že jugoslávské letadlo sestřelila československá protivzdušná obrana. S teorií přišel zpravodaj německé rozhlasové stanice ARD Petr Hornung-Andersen. Tato teorie ale byla záhy vyvrácena. Dnes nevinné oběti připomíná jen nenápadný pomníček na břehu Bynoveckého rybníka mezi Srbskou Kamenicí a Novou Oleškou, kam dopadla záď trupu s těžce zraněnou Vesnou Vulovičovou.
Příčinu neštěstí asi nikdo nikdy nezjistí.
Zdroje:
