Největší letecké neštěstí v ČR: Co se před 43 lety skutečně přihodilo?

6. srpen 2019 četba na 5 minut
Největší část trupu těsně minula dům v ulici Na Rybářce.

Největší část trupu těsně minula dům v ulici Na Rybářce.

Foto: M.Černý

Mělo to být pohodové zakončení dovolené. Místo toho přišla totální zkáza. Předřed 43 lety se v pražském Suchdole stala největší letecká nehoda v našich dějinách. Co se stalo? Proč zemřelo 79 lidí.

V chuchvalcích mlhy nad Vltavou se náhle objevil velký stín. Zároveň byl slyšet řev leteckých motorů, z nichž se někdo pokoušel vymáčknout maximální výkon.

Rybář, který seděl v loďce na řece, vyděšeně pohlédl vzhůru. „To přece nemůžou vybrat!" blesklo mu hlavou při pohledu na dopravní letadlo, které se řítilo přímo proti skalám tyčícím se na obou březích řeky. Vzápětí se ozval praskot stromů a nakonec ohlušující rána. Pak se rozhostilo zlověstné ticho. Zkáza letadla jugoslávských aerolinek Inex-Adria AvioPromet byla dokonána. Psal se 30. říjen 1975, hodiny ukazovaly devět hodin a dvacet minut.

Zaskočení piloti
Zdánlivě se nemohlo nic pokazit. Na letišti v Tivetu, které je dnes na území Černé Hory, nastoupilo 115 převážně československých turistů. Vraceli se z dovolené, na palubě letadla je vítaly tři usměvavé letušky. V pilotní kabině teprve čtyři roky starého amerického stroje DC-9 seděli dva zkušení muži.

Čtyřicetiletý kapitán Miodrag Marovič měl nalétáno téměř pět tisíc hodin, o rok mladší druhý pilot strávil za kniplem dokonce šest a půl tisíce hodin.

Let probíhal bez nejmenších komplikací. Problémy začaly nad severním krajem Prahy, kde se letoun musel otočit, aby mohl dosednout v Ruzyni. Počasí nebylo vyloženě špatné, ale místy se povalovala hustá mlha. Dispečer na věži navíc posádku upozornil, že na letišti nefungují dva systémy, které ulehčují přistání. Piloty to evidentně zaskočilo, chvíli dokonce zvažovali pokračování na jiné letiště, ale nakonec se rozhodli dodržet původní plán. Od té doby se už neozvali. Dispečer si myslel, že mají poruchu odpovídacího zařízení a pokračoval v jednosměrném udílení pokynů. Pak mu ale letadlo zmizelo z obrazovky radaru.

Letoun škrtl o zalesněné skály nad Vltavou a dopadl do zahrádkářské kolonie v Suchdole několik kilometrů před letištěm. Nehoda si vyžádala 79 obětí a jen zázrakem jich nebylo víc. Kvůli špatnému počasí byla zahrádkářská kolonie téměř vylidněná, takže na zemi nezahynul jediný člověk. Stejně tak je neuvěřitelné, že přežilo 41 pasažérů. Velkou zásluhu na tom má nejen fakt, že se nehoda stala v obydlené oblasti, takže svědci hned žhavili telefony, ale také mimořádný výkon záchranářů.

Původně měli nahlášený pád malého letadla a skutečný rozsah tragédie zjistili až na místě. Přesto byli všichni přeživší na cestě do nemocnice za pouhých 35 minut od oznámení katastrofy.

Kde se stala chyba?
Zatímco záchranářům práce skončila poměrně rychle, vyšetřovatelé si lámou hlavu dodnes. Jednoznačnou příčinu pádu letadla určit nedokázali. Obě černé skřínky sice našli, ale páska v hlasovém záznamníku byla příliš krátká, takže končila 15 minut před koncem letu. Druhá schránka, která zaznamenávala údaje o letu, jen potvrdila, co už věděli. Piloti z nepochopitelných příčin navedli letadlo příliš nízko. V době nárazu byl letoun 100 metrů pod úrovní ruzyňského letiště, které leží v nadmořské výšce 350 metrů. Dispečer přitom dal pilotům jasný pokyn, aby klesli do výšky 550 metrů. Kde se tedy stala chyba? Jednoznačná odpověď neexistuje.

Oba piloti zahynuli, pitva vyloučila, že by byli pod vlivem alkoholu nebo léků. Z posádky se zachránila jen jedna letuška, která si však z osudného okamžiku vybavila jen náraz do stromu, oblak prachu a hrozivý lomoz.

Nabízela se závada výškoměrů, ty však fungovaly správně. Zbývaly jen spekulace. Spletli si piloti jednotky vzdálenosti a udanou výšku v metrech považovali za údaj ve stopách? Zaměnili osvětlenou silnicí, která vede na dně údolí podél Vltavy za světla ranveje? Těžko říct. Jisté je, že do poslední chvíle netušili, že je něco špatně. Jako první si to zřejmě uvědomil druhý pilot, který těsně před nárazem zvýšil tah motorů. V jeho těle se při pitvě našly stopy po silné stresové reakci. Naopak kapitán byl zcela v klidu.

Až posléze se ukázala jedna hodně paradoxní skutečnost. Mezi cestujícími byl člověk, který toho o přistání na ruzyňském letišti věděl víc než kdokoli jiný. Vladimír Velich tam testoval navigační zařízení a krátce před neštěstím pouhým pohledem z okna zjistil, že piloti letí špatně. Podle vyprávění jeho ženy, která tragédii na rozdíl od něj přežila, se krátce před nárazem odpoutal a vyrazil upozornit piloty. Do jejich kabiny už ale nedoběhl.

Akční letáky