Letecké neštěstí u Smolenska: Konspirační teorie o bombě možná kryje obří trapas

Vrak havarovaného letadla Tu-154M Lux ve Smolensku

Vrak havarovaného letadla Tu-154M Lux ve Smolensku

Foto: Profimedia.CZ

Přestože od tragické havárie polského vládního letadla v ruském Smolensku uplyne letos v dubnu už 11 let, polská společnost se s ní dosud nedokázala zcela vyrovnat. Konspirační teorie o bombách na palubě a neochota ruské strany vydat Polsku trosky letounu nedovolují případ jednou provždy uzavřít.  

Na palubě letounu Tu-154M Lux, který havaroval 10. dubna 2010 během přistávání na smolenskou leteckou základnu, cestovalo 89 polských delegátů a 7 členů posádky. Kromě prezidenta Lecha Kaczyńského a jeho manželky tehdy zahynulo prakticky celé nejvyšší velení polské armády – náčelník generálního štábu i velitelé pozemních, leteckých a námořních sil.

Do vyšetřování příčin nehody se ihned pustily jak polská civilní komise, tak komise ruská, vedená Vladimírem Putinem, který tehdy zastával funkci premiéra. Obě se shodovaly v závěru, že tragédii zavinila série pochybení ze strany pilotů.

Ti se podle zprávy rozhodli pro přistání i přesto, že k němu nedostali od dispečera povolení. Smolenské letiště bylo toho rána zahaleno hustou mlhou a kapitán ze vzduchu přistávací dráhu vůbec neviděl. Navigátor navíc učinil chybu ve stanovení výšky letadla, které klesalo rychleji, než kapitán předpokládal. Manévr k přerušení přistání zahájil až poté, co letadlo zavadilo o větve stromů. Náraz levého křídla do silnějšího kmene břízy ale osud cestujících zpečetil. Letoun se naklonil doleva, přeletěl silnici a dopadl tvrdě na záda asi 150 m od přistávací dráhy. Neštěstí nikdo nepřežil. (Zdroj: www.seznamzpravy.cz)

Bratr zesnulého prezidenta Jarosław KaczyńskiBratr zesnulého prezidenta Jarosław KaczyńskiZdroj: Shutterstock.com

S tvrzením o chybě pilotů se však mnozí polští politici dodnes nehodlají smířit. Jedním z nejhlasitějších je bratr zemřelého prezidenta Jarosław Kaczyński, jenž měl původně v letadle také sedět, ale nakonec zůstal v Polsku s nemocnou matkou. Pád letounu podle něho nebyl nehodou, nýbrž atentátem, za který nesla odpovědnost tehdejší vláda Donalda Tuska. Na palubě se prý skrývaly dvě bomby.

Tuto rétoriku převzal i pozdější ministr obrany Antoni Macierewicz a v roce 2017 obnovil vyšetřování, jímž chtěl teorii o atentátu dokázat. Nikdy ale nepředložil důkazy a zůstal jen u silných slov.

Krokodýl způsobil v letadle paniku. - Ilustrační foto

Nejabsurdnější letecká katastrofa v historii: Pád letadla zapříčinil krokodýl

Za šířením zpráv o bombách a vládním spiknutí se může skrývat jak boj o voliče, tak snaha uvrhnout zesnulého prezidenta do nevinného světla. Lech Kaczyński totiž podle vyšetřovatelů mohl při nehodě sehrát svou roli; předpokládá se, že vyvinul tlak na piloty, aby přistáli za každou cenu.

Jednou tak už učinil v roce 2008 při letu do Tbilisi. Tehdy ho kapitán neposlechl a prošel si kvůli tomu peklem. Prezident ho otevřeně zkritizoval před novináři a dal mu jasně najevo, kdo je tady vrchním velitelem ozbrojených sil. Jako druhý pilot tehdy letěl Arkadiusz Protasiuk, který o dva roky později velel osudnému letu do Smolenska v pozici kapitána. Na stresovou situaci z Tbilisi si dobře pamatoval a zřejmě se neodvážil prezidentovi vzdorovat.

Oběti nehody na fotografiíchOběti nehody na fotografiíchZdroj: Shutterstock.com

Kapitánovy nervy však mohl pošramotit také velitel polských leteckých sil Andrzej Błasik, jenž ke konci letu prokazatelně navštívil kokpit. V jeho krvi se posmrtně zjitilo 0,6 promile alkoholu, což zhruba odpovídá třem velkým pivům nebo třem panákům vodky. Je možné, že se v mírně podnapilém stavu holedbal, že jako velitel letectva odhadne podmínky přistávání lépe než kapitán a dispečer? To se už zřejmě nedozvíme.

Lech Kaczyński každopádně nechtěl přijet pozdě na pietní akt připomínající oběti Katyňského masakru. Nejbližší náhradní letiště pro přistání nabízely Moskva a Minsk, města vzdálená od Smolenska přes 300 km. Prezident se navíc mohl domnívat, že mu Rusové nedovolují přistát z politických, a nikoli bepečnostních důvodů. Z kladení překážek vzpomínkové akci polská strana vinila Rusko už měsíc před havárií, když se jí dostalo varování, že letiště ve Smolensku vládnímu speciálu nemůže zaručit bezpečné přistání.

Snaha dostavit se do Katyně včas za každou cenu se však polským špičkám nakonec krutě vymstila. (Zdroj: cs.wikipedia.org)

Akční letáky