Lev Trockij, vlastním jménem Lev Davidovič Bronštejn, byl od mládí zapáleným marxistou a kvůli svým názorům a pokusům o revoluci strávil mnoho let ve vyhnanství na Sibiři. S Leninem se sice v některých bodech názorově rozcházel, ale nakonec spolu úspěšně podnikli rázný krok, který změnil ruské dějiny: na konci října roku 1917 se Trockij postavil do čela rudých gard, které po výstřelu z Aurory zaútočily na Zimní palác v Petrohradě.

Od té doby byl Lenin s Trockým jedna ruka. Nikdo by se zřejmě nedivil, kdyby se byl Trocký po Leninově smrti postavil do čela Svazu. Povahou by se na to hodil, protože proslul jako charismatický řečník i jako nemilosrdný revolucionář - během občanské války nechal popravit řadu lidí jen kvůli pouhému podezření ze vzpoury.

Za nitky v té době už ale tahal někdo mnohem krutější a bezcitnější. Josif Stalin nejprve Trockého zesměšnil tím, že mu poslal chybné datum Leninova pohřbu. Trockij pietní akt zmeškal a jeho popularita šla dolů. Netrvalo dlouho, a Stalin ho zbavil významných funkcí a spolu se svými kumpány vypískával jeho řečnické projevy.

Trockij se však nenechal umlčet a neúnavně kritizoval Stalinův způsob vlády, z něhož vycítil, že v Sovětském svazu nebude vládnout dělnický lid, jak se za revoluce plánovalo, ale úzká skupina bezcharakterních byrokratů v čele s tyranem.

V roce 1927 byl Trockij vyloučen ze strany a o dva roky později musel opustit zemi. Chladnokrevného strůjce krvavé revoluce, která smetla i životy členů carské rodiny, však na své půdě nechtělo ani zahraničí. Dočasný azyl našel Trockij v Turecku, chvilku pobýval ve Francii a Norsku, až si za svůj nový domov zvolil Mexiko.

Mezitím se v Sovětském svazu Trockého jméno gumovalo z učebnic, z historických knih i z fotografií. Kdo by ho chtěl připomenout, nebo ho dokonce propagovat, byl zatčen a popraven. K trestu smrti byl ve své nepřítomnosti odsouzen i sám Trockij. A Stalin se postaral o to, aby byl rozsudek vykonán třeba i mimo území SSSR.

V květnu roku 1940 se Trockému podařilo vražedný útok Stalinových agentů přežít. V srpnu si však vpustil do domu muže, který se vydával za kanadského komunistu, a byl ochoten s ním rozprávět o politice. Z hosta se vyklubal agent NKVD Ramón Mercader. V nestřeženém okamžiku se na Trockého vrhl a udeřil ho do hlavy horolezeckým cepínem.

Do místnosti okamžitě vtrhli bodyguardi a atentátníka zadrželi. Trockij svému zranění podlehl až druhý den v nemocnici. Mercader putoval na 20 let do mexického vězení, ale mohl se pyšnit Leninovým Řádem, jenž mu byl na dálku udělen Stalinem za zvláštní zásluhy sovětskému lidu.