Učil hluchoněmé děti, spal v posteli Paula McCartneyho a složil zkoušky do vojenského komanda SAS. Život Lewise Collinse je plný zajímavých momentů a nestojí pouze na známé historce o tom, jak se málem stal agentem 007.

Drsné dětství

Liverpool nebyl po skončení druhé světové války zrovna přívětivým místem k životu. Bill Collins měl přesto velký důvod k radosti – 27. května 1946 se mu narodil syn Lewis. Rodina žila na předměstí přístavního města ve skromných podmínkách. Bill pracoval v tamějších loděnicích a po večerech si přivydělával hraním v kapele. I proto si vzal do hlavy, že syn bude po něm. Od útlého věku ho učil brnkat na klavír a ve 13 letech mu koupil bicí. Po několika týdnech už hrál v jeho kapele a brzy s kamarády založil vlastní skupinu.

Jenže ho nezajímaly pouze noty. Fascinovaly ho zbraně a hry na vojáky. Ve válkou zničeném kraji měl ostatně ideální kulisy. Už jako kluk střílel ze všeho, co se namanulo, od vzduchovky po řízenou střelu. Jenže nešlo jen o nevinné hry. Liverpool byl pro dospívajícího kluka drsným místem, pouliční bitky byly na denním pořádku. Lewis začal studovat bojová umění, zejména jiu-jitsu, v němž nakonec získal černý pás.

Pád na dno

Přesto se po škole poněkud překvapivě rozhodl pro dráhu kadeřníka. A ne ledajakého. Vstoupil do učení do salonu, jehož služby využívali i slavní zpěváci. Lewisovy prstíky byly natolik šikovné, že si brzy získal širokou klientelu. Spolu s ním se nůžkami oháněl i Mike McCartney, mladší bratr pozdějšího frontmana Beatles. Mladíci se skamarádili, často se navštěvovali. Lewis později se smíchem líčil, jak přespával v posteli slavného Brouka.
Ostatně byl jen krůček od toho, aby se stal členem legendární skupiny. Když Beatles v roce 1962 po neshodách opustil bubeník Pete Best, Lewis se ocitl v širším okruhu možných náhrad. Místo ale nakonec získal Ringo Starr.

Lewise to tenkrát dvakrát nemrzelo, hrál v několika jiných kapelách a v roce 1964 přičichl ke slávě díky skupině The Mojos, jejímž manažerem byl jeho otec Bill. Vydali několik úspěšných písní a zamířili na štaci do Hamburku. „Strávil jsem tam jen půl roku, ale jako bych zestárl o deset let. Odjížděl jsem v osmnácti jako zelenáč a panic a vrátil se jako starý chlap, který vyzkoušel všechno, co život nabízí," řekl Lewis. Brzy však poznal, jak je štěstěna vrtkavá.

Sláva kapely rychle opadla a mladík musel ze zadní sedačky Rolls-Roycu usednout za volant poštovní dodávky. Kromě rozvážení balíků si vydělával jako číšník nebo myč oken. Začal uvažovat o návratu do kadeřnického salonu, ale když uslyšel v rádiu rozhlasovou hru, pomyslel si, že herectví je snadná práce.

Hlava v oprátce

Tři roky chodil na londýnskou školu dramatického umění, kde exceloval jako Romeo ve slavné hře Williama Shakespeara. Byl prý doslova „elektrizující". Otázkou je, zda se na hodnocení podepsal jeho herecký talent nebo skutečnost, že byl mezi spolužačkami mimořádně populární.

V roce 1971 zahájil kolečko po britských divadlech, do nichž se po celý zbytek života rád vracel. Nějaký čas strávil také v Glasgowě, kde vedl pohybový rozvoj hluchoněmých dětí. Díky tomu se naučil znakovou řeč.

Brzy se mihnul v prvních televizních rolích a v roce 1976 se objevil v epizodě seriálu New Avengers po boku jistého Martina Shawa. O rok později producent Brian Clemens inspirovaný úspěchem amerického seriálu Starsky a Hutch vymýšlel obsazení Profesionálů. Shaw byl pro roli agenta Doylea jasnou volbou, nad postavou Bodieho váhal. Roli dostal Anthony Andrews, který byl se Shawem velký kamarád. Clemens si ale představoval mezi dvojicí větší jiskření a vzpomněl si na Lewise. Andrews dostal po několika dnech padáka. Tenkrát nejspíš skřípal zuby, ale s odstupem času byl zřejmě rád, že ze seriálu na poslední chvíli vyklouzl. Naopak Lewis netušil, že právě strčil hlavu do oprátky.

Profesionálové se vysílali do roku 1983 a z představitelů hlavních rolí se staly obrovské hvězdy. Podle známé historky se Lewis s Martinem Shawem nesnášeli, ale nebyla to tak docela pravda. Po letech natáčení se z nich stali přátelé. Stmelily je i společné tréninky, které jim televizní šéfové předepisovali, aby na obrazovce vypadali věrohodně. Běh, posilování, sebeobrana. Zatímco Martina to příliš nebavilo, Lewis byl ve svém živlu.

Popularita, zpočátku tak příjemná, byla postupem času stále více svazující. Jako by role Bodieho byla prokletá. Lewis měl spoustu fanynek, ale životní partnerku nemohl dlouho najít. Po skončení seriálu se ucházel o roli Jamese Bonda, jenže v kanceláři producenta Alberta Broccoliho strávil sotva pět minut. „Očekával nového Seana Conneryho a já jsem se mu zdál příliš násilný a agresivní," řekl herec.

Pokoušel se o kariéru v armádě. Získal červený baret speciálních jednotek a splnil i náročné zkoušky nutné ke vstupu do komanda SAS, ale velitelé usoudili, že jeho známá tvář by byla příliš velkým rizikem. Nezbylo mu nic jiného než herectví, ale i tam byl pro všechny už navždy „Bodiem z Profesionálů".

Konečně pravá láska

Poprvé se ženil ve 46 letech, jeho vyvolenou se stala učitelka Michelle Larrettová, s níž zplodil tři syny. Na přelomu tisíciletí rezignoval na hereckou kariéru a odstěhoval se do Los Angeles, kde rozjel úspěšný obchod s počítači.

Přestože se stále udržoval v kondici, v roce 2008 mu lékaři oznámili, že trpí rakovinou. S nemocí bojoval statečně, o čtyři roky později dokonce oznámil, že se chce vrátit před kameru, ale pak se jeho stav prudce zhoršil. Zemřel 27. listopadu 2013. Je pochován na hřbitově v Rancho Palos Verdes na předměstí Los Angeles.

Co ještě nevíte

* Ve dvou letech vyhrál soutěž o nejkrásnější dítě v Liverpoolu.

* Měl pilotní průkaz na malá letadla.

* Miloval motorky a sbíral střelné zbraně.

* Koncem roku 1980 prošel s výsadkáři za devět dnů trasu z Londýna do Liverpoolu, tedy asi 400 kilometrů. Šlo o charitativní akci, jejíž výtěžek byl určený na začlenění invalidů do společnosti.

* Jeho synové se jmenují Cameron, Elliot a Oliver.