www.science.org,www.sciencealert.com, www.cs.wikipedia.org

Kultura Liangzhu obývala břehy řeky Yangtze na východě Číny. Kvetla mezi lety 3400 až 2250 př. n. l. Jejím centrem bylo stejnojmenná metropole ležící v městském obvodu Jü-chang. Objevena byla archeologem Š’ Sin-kengem roku 1936. Od té doby nepřestává fascinovat jak odbornou, tak laickou veřejnost. Na svou dobu se pyšnila neobvyklými architektonickými vymoženostmi.

Město bylo protkáno vodními kanály, přehradami a nádržemi natolik, že si vysloužilo přezdívku „Benátky východu“. „Společnost Liangzhu efektivně spravovala vodní zdroje pomocí hydraulické infrastruktury, čímž dokázala cíleně zmírnit následky sucha nebo povodní,” vysvětluje geolog Christoph Spötl z Univerzity v Innsbrucku v Rakousku.

Civilizace Liangzhu

Archeologický průzkum hrobů navíc naznačuje, že pro civilizaci byla charakteristická výrazná sociální diferenciace. Příslušníci elit byli pohřbívání se vzácnými a drahými předměty z nefritu, slonoviny nebo hedvábí. Chudší členové společnosti odcházeli na věčnost vybaveni keramikou a kamennými nástroji.

Odlišná pohřební výbava, tedy rozdělení na sociální vrstvy, napovídá, že lidé Liangzhu byli členy rané obdoby státu. Ten je určen územím, stálým obyvatelstvem a autonomní vládou. Záhadou proto bylo, proč se tak vyspělá kultura před 4 300 lety zhroutila a starobylá metropole byla náhle opuštěna.

„Na zachovaných ruinách jsme našli tenkou vrstvu hlíny. Ta napovídala, že zánik civilizace mohl souviset se záplavami řeky Jang-c'-ťiang nebo vlnou tsunami,” říká Christoph Spötl. „Stále jsme však nemohli učinit jasné závěry.”

Geolog se tak se svými kolegy rozhodl prozkoumat stalagmity ze dvou podvodních jeskyní v regionu, jež jsou ve své struktuře schopny uchovat chemické podpisy klimatických podmínek. Analýza vzorků potvrdila, že zhroucení města Liangzhu se shoduje s obdobím extrémních srážek související s proudy El Niña.

Zánik kultury Liangzhu

„Monzunové deště způsobily masivní záplavy, kterým nedokázaly odolat ani sofistikované přehrady a kanály. Špatné odvodnění nížin bránilo k pěstování rýže. Nastal hladomor. Lidé museli hlavní město a jeho okolí opustit. Došlo tak ke kolapsu civilizace,” přemýšlí geolog. 

Zdroj: Youtube

Území bylo podle výzkumníků nehostinné několik dalších stovek let. Pak probíhalo opětovné období sucha, jež vedlo ke konečnému zániku neolitických lidských společností v regionu.