Tato dívenka, jíž byl do vínku dán obrovský talent a notná dávka krásy, se narodila 7. září 1914 v Praze. Její tatínek Karel Babka byl na pražském magistrátu úředníkem, kdežto maminka se věnovala umění. Byla operní pěvkyní a hrála na klavír, v čemž se holčička vzhlédla. Bohužel se ale stala nešťastná událost, kdy maminka budoucí hvězdy zemřela na následky infarktu, který dostala během policejního výslechu. 

Už od začátku své kariéry herečka dostávala role především sličných dam a mladých dívek. V tomto ohledu si mohly být s další krásnou českou herečkou Adinou Mandlovou velkou konkurencí, nicméně i přesto se měly velmi rády a nikdy proti sobě neintrikovaly. V té době byla zejména Praha proslulá pořádáním opulentních večírků pro místní smetánku, kde nechyběly ty největší hvězdy tehdejšího „showbyznysu“ a naše „tajemná“ herečka zde samozřejmě nemohla chybět. Každý ji chtěl mít u sebe doma jako ozdobu. 

Milovalo ji Československo, ale i Německo

Není tedy divu, že se do ní zamilovalo celé Československo, a to doslova. Láskou pro ni zahořeli režisér Karel Lamač i herec Vlasta Burian, který se kvůli ní chtěl dát dokonce rozvést. Herečka ale neměla jen české fanoušky, její krása zářila i za hranice, až do sousedního Německa. A tam se zalíbila člověku, který byl v té době nanejvýš nežádoucí. Tedy alespoň v malém Československu, které se začínalo sklánět před německou orlicí. 

Byl to samotný Joseph Goebbels, který nemohl z krásné Češky spustit oči. A ačkoliv na veřejnosti opakovala, že to nebyla ona, kdo byl iniciátorem, po návratu domů měla svůj „kolaborantský počin“ stále na talíři. „Zájem pana ministra o mne se však projevoval víc a víc různými pozváními, květinami k premiérám. Na všechny moje premiéry chodil, kruh se kolem mne stále více a více svíral. Bránila jsem se…, ale neubránila,“ řekla jedna z našich nejkrásnějších hereček vůbec. 

I přese všechna tvrzení a vyvracení jejich románek trval celé dva roky. Pak zasáhl samotný Hitler a Goebbelsovi přikázal milostný vztah s kráskou ukončit. Ta se musela spakovat a vrátit do Čech. Tady ji čekalo hotové peklo na zemi. „Nejhorší to bylo po obsazení Německem. Všichni se chovali, jako bych ho zavinila nebo o něm minimálně věděla,“ vyprávěla nešťastná herečka, která měla zlomené srdce. 

Ani po konci války to jednoduché neměla, tak se rozhodla utéct do Německa. To se jí ale nepodařilo a cestou tam ji zajali Američané. Skončila v mnichovském vězení, poté v ústavu choromyslných, a nakonec v pražské Bartolomějské ulici, nechvalně proslulé svými drsnými policejními výslechy. Zde byla obviněna z velezrady. 

Smrt matky, amputace nohy a sestřina sebevražda

Neštěstí se sneslo i na její rodinu, o mamince jsme si už řekli na začátku, otec onemocněl natolik, že mu museli amputovat jednu nohu a její sestra, která byla v té době nadějnou začínající herečkou, skočila z okna. Samotná herečka byla postavena před soud, kde se k jejímu štěstí většina postavila na její stranu a ona tak byla propuštěna. Žádná výhra to ale ve skutečnosti nebyla, v očích veřejnosti až do konce života platila za zrádkyni. 

Střípkem naděje se zdál být nový muž v jejím životě, jímž byl Jan Kopecký, tehdejší technický ředitel Národního divadla. Ani ale to, že si zavrhnutou herečku vzal a odstěhoval se s ní do Argentiny, nepomohlo. Vrátila se do Rakouska, kde spolu žili předtím. Zde se provdala znovu, ovšem její manžel velmi brzy zemřel na rakovinu. Po všech indíciích je vám nad slunce jasné, že je řeč o nádherné Lídě Baarové.

Jak skvostně a blyštivě začal život krásné herečky Lídy Baarové, tak nuzně a smutně skončil. Zatracovaná umělkyně zemřela sama a opuštěná v rakouském Salcburku, zbavená svéprávnosti, dne 27. října 2000. 

Zdroje: lifee.cz, cs.wikipedia.org, blesk.cz