Průměrné teploty sahající k –63 °C, řídká atmosféra, třetinová gravitace, nedostatek slunečního světla a nízký atmosférický tlak. To je jen pár hlavních nástrah, které by čekaly na nové obyvatele sousední planety. Bez skafandru by zde člověk ztratil vědomí do 20 sekund. Zemřel by do dvou minut. Kolonizace Marsu si tak s největší pravděpodobností vyžádá zásah genetických inženýrů.

Už nyní vědci v laboratořích vkládají do lidských buněk geny svilušek, jež jsou známé svou odolností a schopností přežít ve vakuu. Počítá se také s využitím tzv. extrémofilních mikrobů, jako je bakterie Deinococcus radiodurans. Ta je odolná vůči nízké teplotě, suchu, kyselému prostředí, vakuu a především vůči radioaktivitě. Přežije záření gama o intenzitě 15 000 grayů, což je desetitisíckrát více než smrtelná dávka pro člověka. „Pokud chtějí lidé na Marsu žít, pracovat a mít se dobře, bez genetického inženýrství a dalších pokročilých technologií se neobejdou," míní Kennda Lynchová, astrobioložka ústavu pro výzkum Měsíce a planet Sluneční soustavy (LPI) v Houstonu.

Lidé na Marsu

I přes vylepšení DNA by se kolonizátoři Marsu začali po letech fyziologicky měnit. Naši potomci by se během několika stovek generací vyvinuli v další druh člověka. Odborníci předpokládají, že by to trvalo pouhých 6 000 let. Jak by člověk „Marťan" vypadal?

Podle evolučního biologa Dr. Scotta Solomona z University v Houstonu by lidé měli oranžovou kůži. Na Marsu je mnohem řidší atmosféra, a tedy vyšší UV záření. Aby byla kůže chráněná, musela by obsahovat lepší kožní pigment, než je melanin. Tím by měl být karotenoid. Oranžové barvivo, jež obsahuje mrkev nebo dýně.

Problém by byl také s nižší gravitací. Ta doslova ničí tělo. Důkazem toho je bývalý astronaut NASA Scott Kelly, který žil rok na Mezinárodní vesmírné stanici. Stav beztíže oslabil kosti, svaly a prostor mezi obratli se rozšířil tak, že muž vyrostl o necelých deset centimetrů.

Vědci počítají, že v prvních několika stoletích by se kolonizátoři nejdřív zmenšili, aby se kosti s nižší hustotou nelámaly. Zmenšila by se také lebka a mozek. Potomci přeživších by se však díky evoluci stali robustnějšími, aby prostředí s nízkou gravitací lépe odolávali.

Jelikož je Mars od Slunce dále, dopadá na něj méně světla. Planetární vědkyně Dr. Nathalie Cabrol tedy předpokládá, že se těmto podmínkám budou muset přizpůsobit především oči. „Mozek bude muset vyvinout nové způsoby, jak na sítnici shromáždit více světla. Nebo se vyvinout větší bulvy."

Vražedný Mars

Již nyní se pořádají architektonické a urbanistické soutěže, které představují moderní bydlení, jež by mělo chránit před nepřízněmi rudé planety. Dr. Scott Solomon však varuje, že sterilní prostředí způsobuje, že imunitní systém ztrácí schopnost bránit se infekcím. Jakmile by se kolonizátoři dostali do kontaktu s infekčními pozemšťany, mohli by rychle vymřít.

Zdroj: Youtube

Zdroj:

www.lidovky.cz, www.businessinsider.com, www.the-sun.com, www.nbcnews.com