Možné by to bylo za předpokladu, že by si lidé z přehšle dostupné stravy vybírali pouze zdravé potraviny a volný čas trávili pohybem, studiem a přemýšlením. Z praxe ale víme, že se většina lidí takto nechová. Blahobyt moderní doby člověka nemotivuje k aktivitě a práci na sobě sama, přesolené a sladké potraviny jsou chutnější než ty prosté přírodní a obrazovky slibují pohodlněji strávené odpoledne než lesní pěšiny. Technologický vývoj jde sice ve výzkumných ústavech neustále rapidně kupředu, na vývoji masy obyčejných lidí se to ale nemusí projevit.

Znepokojivý výzkum na toto téma proběhl před třemi lety v Norsku. Při měření inteligence 730 tisíc mladých mužů se ukázalo, že IQ Norů od roku 1970 výrazně kleslo. Jako by každá generace byla "hloupější" než ta před ní. Přesný důvod tohoto fenoménu se vědcům nepodařilo najít, jedna verze nicméně poukazuje právě na nedostatek potřeby o něco se v životě snažit. (Zdroj: www.inc.com)

Budeme rádi, když z nás zbude aspoň mozek

Pokud by tento vývoj hromadného "hloupnutí" pokračoval, zřejmě bychom se v budoucnu neproměnili ve vysoké superlidi s velkými hlavami, jak si je představuje například genetik Alan Kwan z univerzity ve Washingtonu, a ani bychom se běžně nedožívali 150 let, jak tvrdí biolog Steven N. Austad z Alabamy. Místo do výšky spíš budeme růst do šířky a mozek by se mohl pro nedostatek aktivity i zmenšit. Nemoci způsobené nezdravým životním stylem se pak postarají o to, že sto svíček na dortu zůstane pro většinu lidí nedostižnou metou.

Nepřirozený sklon krku při ustavičném zírání do chytrých telefonů pak může v budoucnu změnit celkové držení těla, což vyústí v nevzhledný hrb na zádech. Nedostatečné používání svalů povede k oslabené fyzické konstituci a pokud se tento vývoj nezastaví, možná to dopadne tak, jak popsal skotský antropolog Dougal Dixon ve své knize „Až nebude člověka“. Podle jeho představy si budou lidé za 50 milionů let vyrábět těla umělá, protože ta přirozená se zcela vytratí. Z dnešního Homo sapiens zůstane jen obrovský mozek, nasávající do sebe živiny zvláštním chobotem.

(Zdroj: zoommagazin.iprima.cz)

Je libo čistokrevné lidské plemeno?

Dánský profesor bioinformatiky Thomas Mailund nastínil scénář snad ještě děsivější. Podle něho budoucí vývoj člověka už není záležitostí biologickou, nýbrž technologickou. "V současnosti už máme technologii, která umožňuje změnit geny v embryu. Umělý zásah do genetické výbavy jedince je zatím vnímán jako neetický, ale to se v budoucnu může změnit," míní Mailund, podle něhož by se jednoho dne mohli lidé šlechtit obdobně jako psí plemena. Podoba budoucího člověka by se pak odvíjela od toho, jak ji sami naprogramujeme.

V lidském těle podle Mailunda navíc přibude umělých implantátů, které nebudou voperovány jen ze zdravotních či estetických důvodů, ale postarají se o zlepšení fyzických funkcí. "Místo jednoho oka budeme mít třeba zabudovanou kameru, která bude svět vnímat v ostřejších barvách a různých sekvencích," naznačuje Mailund, jenž předpokládá stále větší propojení lidského těla s počítačovou technikou a umělou inteligencí. Opět by to znamenalo, že by nám naše vlastní mozky příliš nepovyrostly... díky dokonalejším počítačům bychom je totiž používali stále méně.

(Zdroj: www.bbcearth.com)