Během dalších dnů vysvobodil z hlíny také zvířecí fosilie, dřevěné uhlí a střepy z pálené hlíny. Svůj objev poslal archeologům. Ti se ihned vydali na místo nálezu. V jeskyni Longlin poblíž města De'e v provincii Guangxi vykopali další lidské pozůstatky. Byly uloženy do krabic a zakonzervovány. Až do roku 1989 si na ně nikdo nevzpomněl.

V tom roce probíhal průzkum jeskyně Maludong neboli Red Deer. Objeveny zde byly ostatky nejméně tří jedinců a kosti velkého jelena lesního. Radiokarbonové datování ukázalo, že fosilie pocházejí z pozdního pleistocénu a jsou staré 14 tisíc let.

Mezi zkamenělinami byla nalezena i lebka, která svým tvarem připomínala kranium neandrtálců, ale její mozkovna byla menší, než mají moderní lidé. Pro vědce byla záhadou. Komu patřila a jak neznámý hominin malého vzrůstu žil?

Lidé z jeskyně Červených jelenů

Odborníci si uvědomovali, že pozůstatky z východoasijských jeskyň spolu nějak souvisí. Porovnávali je, měřili a zjistili, že jsou si podobné. V důsledku toho se domnívali, že pravděpodobně patřily neznámému lidskému druhu nebo hybridní populaci, v níž se smísili neandrtálci a denisované.

Lebky totiž měly charakteristické rysy, které se od našich značně lišily, včetně plochého obličeje, širokého nosu, vyčnívající čelisti bez brady, velkých stoliček, výrazného obočí a široké lebeční kosti. Stejně jako u některých jiných předmoderních lidí byli obyvatelé jeskyně Červených jelenů malí a vážili maximálně 50 kg. Pravý původ fosilií se ale potvrdit nepodařilo. Opět tedy putovaly do depozitáře.

„Až moderní technologie umožnily náš výzkum dokončit," říká Dr. Bing Su, výzkumník z Kunming Institute of Zoology a hlavní autor nové studie, jež vyšla letos v časopise Current Biology (Zdroj: www.cell.com). „Lidé z jeskyně Červených jelenů a jeskyně Longlin nepatřili k neandrtálcům ani denisovanům, i přesto, že mají podobné morfologické rysy. Hominini žijící v jižní a východní Asii měli bohatou genetickou rozmanitost. S největší pravděpodobností to bylo díky aktivnímu cestování," popisují odborníci.

První Američané

Ostatky tak podrobili genomickému sekvenování. „Zjistili jsme, že homininé patřili k vyhynulé mateřské linii skupiny moderních lidí. Jejich přeživší potomci se nyní nacházejí ve východní Asii, na Indočínském poloostrově a na ostrovech jihovýchodní Asie," vysvětluje Su.

Zdroj: Youtube

V kombinaci s předchozími výzkumy archeologové předpokládají, že první lidé se nejprve usadili ve východní Asii. Poté podél pobřeží cestovali do Japonska a na Sibiř. Následně překročili Beringovu úžinu mezi Asií a Severní Amerikou. Stali se tak prvními, kteří dorazili do Nového světa.

Zdroj:

www.sci.news, www.earthmagazine.org, www.en.wikipedia.org