Tajemní lidé ze Sahary. Vyspělá civilizace zanechala zvláštní malby a zmizela

Tajemní lidé ze Sahary.

Tajemní lidé ze Sahary.

Foto: Profimedia.cz

Je složité si představit, že se dnes po vyprahlé saharské poušti proháněla stáda skotu, hrály si zde děti a půda nabízela dostatek jedlých rostlin. Vyspělá civilizace se na Sahaře objevila asi kolem roku 8 500 př.n.l. Díky archeologickému výzkumu dnes víme, jak lidé žili a kam odešli.

Sahara. Největší poušť světa se rozkládá na ploše 9 269 000 km². Je skoro tak velká jako USA nebo Čína. V některých jejích oblastech neprší klidně několik let. Pokud srážky přijdou, mají podobu průtrže, která může způsobit povodeň. Průměrná denní letní teplota se šplhá až k 50 °C ve stínu. V chladnějších oblastech může v noci klesnout i pod bod mrazu.

Tato nehostinná krajina však byla před tisíci lety domovem rané lidské civilizace. Dokládají to nástěnné malby v jeskynních staré nejméně 10 tisíc let. Postavy mají kulaté hlavy a jsou zobrazeny při různých činnostech. Skalní umění tak seznamuje s lovci, obřady, se zvířaty, s nádobím nebo nástroji, jež se v té době používaly.

Příběh zelených dětí z Woolpitu dodnes nemá vysvětlení.

Příběh zelených dětí z Woolpitu dodnes nemá vysvětlení. Vědecké teorie selhaly

Lidé ze Sahary

Jak staletí ubíhala, maleb bylo čím dál tím méně až nakonec jejich tvorba definitivně ustala. Co se stalo s lidmi, kteří je tvořili? Na tuto otázku se snažil odpovědět německý archeolog Stefan Kröpelin. Se svým týmem se vydal do srdce pouště a hledal indicie, jež by mu pomohly tajemství dávné civilizace odhalit.

V suchých údolích našel zbytky stromů, pylu, mušle nebo kostry ryb. Všechny tyto a další objevy naznačují, že kdysi byla Sahara úrodnou zemí plnou zeleně a vody. Změna klimatu z ní však stvořila doslova marťanskou krajinu. Co se stalo?

Sahara. Největší poušť světaSahara. Největší poušť světaZdroj: Profimedia.cz

Klimatická změna

Během poslední doby ledové se nad saharskou oblastí začaly honit mraky. Pravidelné monzuny krajině dodávaly životadárnou vodu. Celá oblast se stala travnatou savanou plnou rostlin a zvířat. Zelený ráj lákal prehistorické osadníky. Ti přicházeli z údolí Nilu.

Po roce 7 000 př.n.l. byla oblast již zalidněna. Došlo k rozvoji umění, náboženství, lidé pásli skot a sbírali jedlé rostliny. Monzunové deště, jež do oblasti přinesly život, však o dva tisíce let později postupně ustávaly. Sahara začala vysychat.

Její obyvatelé byli nuceni najít si jiné útočiště, kde byl dostatek srážek i povrchové vody. Plná dezertifikace nastala kolem roku 3 500 př.n.l. Časově se shoduje s počátkem faraonské civilizace.

Zdroj: Youtube

Podle archeologa změna klimatu trvala více než pět století. Zjistil to díky vzorkům vyvrtaných ze starověkého jezera v Čadu, které nabízejí dokonalý obraz za posledních 6 000 let. Vědec tak dokázal zrekonstruovat dlouhodobou klimatickou historii regionu. Lidé tak nezažili žádnou katastrofu, ale pomalu se přesouvali zpět do země svých předků – do údolí Nilu.

Malá doba ledová nemá s dobou ledovou nic společného.Teplota klesla v průměru o 4 stupně.

Podivná klimatická událost uvrhla středověk do temnoty: Přinesla smrt a zhoubu

Zdroje: demiurg.czwww.nature.com