Naši předkové se pářili s neznámými tvory. V lidské DNA existují zvláštní stopy

Naši lidští předkové.

Naši lidští předkové.

Foto: Profimedia

Moderní lidé v sobě nesou geny neandertálců. Jedná se zhruba o 2 % neandertálských předků u neafrických lidí a 0,5 % genů u Afričanů. Je jasné, že moderní člověk nebyl svého času na Zemi sám, ale po většinu naší evoluční historie jsme sdíleli planetu i s jinými lidskými druhy. V lidské DNA vědci objevili genetické otisky neznámých druhů, což znamená, že v našem genomu se skrývají stopy genetického materiálu různých dávných lidí, kteří již neexistují.

Moderní člověk je jediným obyvatelem planety Země pouze posledních 30 000 let. Jiní homininé se zde nevyskytují, proto pozornost vědců stále láká historie našeho lidského druhu a zejména to, odkud skutečně lidé pocházejí. Nejprůkaznějším materiálem je DNA.

"Můžeme vykopávat různé typy lidí nikoliv z hlíny a fosilií, ale přímo z DNA," říká profesor Joshua Akey, specialista na genetickou archeologii. DNA by podle něj mohla poskytnout informace nejen o vymřelých lidech, ale také o vývoji moderních lidí. Akey se zabýval studiem souvislostí mezi moderními lidmi na jedné straně a neandertálci a denisovany na straně druhé. Naši přímí předkové se setkávali a pářili s archaickými lidmi.

Na video o historii páření raných lidí se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Naše neandertálské geny

Neandertálci vymřeli zhruba před 30 000 lety, což se kryje s tím, kdy se objevili moderní lidé, kteří se vyvinuli v Africe asi před 200 000 lety. Neandertálci byli zruční ve výrobě kamenných nástrojů a byli přizpůsobeni chladnému a tmavému podnebí. Vyznačovali se širokými nosy, hustým ochlupením a velkýma očima a do dnešních dnů si od nich neseme i některá onemocnění, například cukrovku, artritidu a celiakii.

Kromě jejich genů však lidská DNA odhalila i další geny. Profesor Akey si však není jist, o jaký druh se jedná. Naši lidští předkové obsahují i geny denisovanů a dalších druhů, pravděpodobně další archaické formy člověka, která s nimi obývala Zemi ve stejnou dobu.

Neandertálští milenci.Neandertálští milenci.Zdroj: Profimedia 

Neznámý druh?

Neznámý druh, který byl nalezen v roce 2008 v pohoří Altaj na Sibiři, nebyl neandertálec, jak se vědci zprvu domnívali, ale dosud neznámý typ dávného člověka. V Denisově jeskyni byla nalezena kost prstu. Postupnými výzkumy doktor Akey a jeho tým zjistili, že nejbližšími žijícími příbuznými denisovanů jsou moderní Melanésané. Jedná se o národy, které dnes obývají například Nová Guineu, Vanuatu, Šalamounovy ostrovy nebo Fidži. Tyto národy nesou dokonce 4 až 6 % denisovanských genů, stejně jako některé geny neandrtálců. To znamená, že od počátku lidské linie zde existuje přiměšování, což znamená, že se populace rozdělují a zase spojují. 

Nemáme důvod si myslet, že raný Homo sapiens byl méně teritoriální, násilnický, netolerantní a méně lidský.

Na Zemi kdysi žilo 9 druhů lidí. Pak ale najednou záhadně zmizeli, krom jednoho

Lidská DNA je klíč

Veškeré výzkumy tedy nakonec dokázaly, že dnešní lidé v sobě nesou geny dávného, neznámého předka, které zde zanechaly druhy homininů mísící se možná před milionem let. Mohl to být Homo erectus, neandertálci i denisované a zcela jistě další druhy. Pravěcí lidé se tedy pářili s neandrtálci před 200 000 až 300 000 lety.

Do dnešního dne se podle nového výzkumu možná v našich genech zachovalo dokonce až 20 % neandertálského genomu. Výzkum pak porovnal genomy dvou neandrtálců, jednoho denisovana a dvou moderních afrických jedinců, čímž byly odhaleny rekombinační události, a dokonce i rekombinační události uvnitř rekombinačních událostí. Tak bylo odhaleno, že druh Homo sapiens se asi pářil s neandrtálci před 200 000 až 300 000 lety, a to ve více obdobích. Nové výsledky jsou jen dalším důkazem toho, že se dávné a moderní lidské linie poměrně často mísily.

Zdroje:

www.ancientpages.comwww.livescience.com