Výpočetní analýza DNA moderního člověka naznačuje, že vymřelý druh byl křížencem neandrtálců a denisovanů a křížil se také s moderními lidmi z Afriky a Asie.

Umělá inteligence objevila v lidské DNA stopy neznámého druhu

Vysvětlovalo by to, že hybrid nalezený v Denisově jeskyni ve skutečnosti nebyl ojedinělým případem, ale spíše součástí obecnějšího introgresního procesu.

Studie, která vůbec poprvé využila umělou inteligenci k vysvětlení evoluce člověka, tak otevřela cestu této technologii v dalších otázkách biologie, genomiky a evoluce.

Jedním ze způsobů, jak rozlišit dva druhy, je potomstvo. Z druhů, jež se sice mohou křížit zpravidla nevzniká. Tento koncept, ačkoliv je mnohem složitější, lze použít i v případě vyhynulých druhů.

Současná lidská DNA ve skutečnosti tyto hranice rozmazává, protože zachovává fragmenty hominidů jiných druhů. Těmi mohou být neandrtálci i denisované, kteří před více než 40 000 lety koexistovali s moderními lidmi v Eurasii.

Jejich původ je záhadou

Badatelům se však nyní možná podařilo tuto hranici prolomit, když identifikovali nového a dosud neznámého předka člověka. Vědci z Ústavu evoluční biologie, Národního centra pro genomickou analýzu, Centra pro genomickou regulaci a Ústavu genomiky na univerzitě v Tartu tak pomocí algoritmů umělé inteligence objevili neznámého druha, který se s moderním člověkem mohl křížit před desítkami tisíc let.

Pro více informací se podívejte na toto video:

Zdroj: Youtube

"Asi před 80 000 lety došlo k takzvanému Out of Africa, kdy část lidské populace, kterou již tvořili moderní lidé, opustila africký kontinent a migrovala na jiné kontinenty, čímž vznikly všechny současné populace," vysvětlil Jaume Bertranpetit, hlavní řešitel IBE a vedoucí katedry na UPF.

"Víme, že od té doby se moderní lidé křížili s neandrtálci na všech kontinentech kromě Afriky a s denisovany v Oceánii a pravděpodobně v jihovýchodní Asii, i když důkazy o křížení s třetím vyhynulým druhem nebyly s jistotou potvrzeny."

Dosud byla existence třetího předka pouze teorií a záhadou, která by vysvětlovala vznik některých fragmentů současného lidského genomu. Umělá inteligence však umožnila přejít od DNA k demografickým údajům o populacích předků. V praxi totiž umí napodobit způsob, jakým funguje nervová soustava savců. A to s různými umělými neurony, které se specializují a učí v datech odhalovat vzory, které jsou důležité pro plnění daného úkolu.

Zdroje:

www.smithsonianmag.com

www.earth.com

www.ancientpages.com