První spiritualita úzce souvisela s přírodou. Změny v ní lidé spojovali se silami, které nedokázali racionálně objasnit. Aby si je naklonili, či naopak nerozhněvali, začali pořádat různé obřady. Ty postupem času vedly vyčlenění zástupci komunity - kněží. Už v době bronzové, tedy kolem roku 3000 - 800 př. n. l., se přechází od původního přírodního animismu k polyteismu. Objevuje se zaklínačtví, kult předků, démonismus a další formy náboženství.

Odborníci hovoří o tom, že základy víry v nadpřirozeno, a tedy také rozvoj náboženství, tkví v evoluci. Kognitivní dovednosti, jako je tendence k hledání vzorců, vyvozování záměrů a učení napodobováním, jež používáme v každodenním životě, mají souviset také s iracionálním chováním, do něhož se zařazuje pověrčivost nebo vysvětlování nahodilých událostí nadpřirozenými jevy.

Lidský mozek a Bůh

Studie vědců z lékařské fakulty University of Utah navíc potvrdila, že náboženské a duchovní zážitky aktivují v mozku centra odměny. Neurologové přizvali k experimentu náboženskou skupinu mormonů, jejichž členy vystavili prostředí, v němž měli zažívat silný pocit spirituality. Sledovali přitom jejich mozky pomocí nukleární magnetické rezonance.

Zdroj: Youtube

V rámci zkoušky 19 mladých mužů a žen sledovali videa, poslouchali náboženské texty, četli bibli a rozmýšleli nad citacemi. Během úkolů odpovídali na otázku, zda cítí blízkost Boha. Většina z nich emocionální vazbu navázala, což potvrdilo nejen jejich chování, ale také snímky mozků. Aktivovala se oblast nucleus accumbens. Ta hraje hlavní roli v mechanismech odměny, závislosti, agrese, potěšení, smíchu, sexu, strachu nebo placebo efektu. Stimulovaly se také další oblasti spojené s oceňováním, morálním uvažováním a také soustředěním.

Výsledky experimentu, při němž se ukázalo, že duchovno je dynamickým konceptem, jež využívá mnoho částí mozku, potvrdili také experti z univerzity v Missouri. Ti zkoumali 20 lidí s traumatickými poraněními orgánu v oblasti pravé části temenního laloku, pár centimetrů nad pravým uchem. Účastníci testu, kteří měli tuto oblast více poškozenou, vykazovali zvýšenou potřebu obracet se k vyšší moci. „Pacienti s defekty na pravé straně mají sníženou tendenci zabývat se sebou samým. To je v souladu s náboženskými systémy, jež požadují sebeobětování ve prospěch druhých," říká profesor Brick Johnstone. Předchozí výzkumy s buddhistickými mnichy a františkánskými řádovými sestrami ukázaly, že procvičováním se funkce v pravé části mozku dají také uměle potlačit.

Na kávu s Bohem

Tým dánských vědců se zase zajímal, co v se děje během modlitby. „Lidský mozek se vyvíjel primárně tak, aby se jednotlivci domluvili mezi sebou. Ne, aby komunikoval s nehmotnými bytostmi. I přesto se tyto dovednosti vyvinuly," vysvětluje neurovědec Uffe Schjødtem.

Se svým týmem sledoval pomocí magnetické rezonance mozky modlících se křesťanů. Překvapivě zjistil, že se neaktivovala centra zodpovědná za zpracování abstrakce, ale naopak se zapojovaly oblasti, které se využívají při běžném dialogu. Odborníci tak předpokládají, že věřící rozmlouvají s Bohem jako s konkrétní osobou a zdá se tedy, že náš mozek, při pravidelném tréninku dokáže vnímat božstva jako reálné lidi.

Zdroj:

www.muni.cz, www.zoommagazin.iprima.cz, www.ct24.ceskatelevize.cz, www.novinky.cz, www.national-geographic.cz