Tvrdí to astrofyzik Franco Vazza z Boloňské univerzity a neurochirurg Alberto Feletti z univerzity ve Veroně, kteří se rozhodli, že mozek a vesmír navzájem porovnají. Svou studii publikovali v prestižním časopise Frontiers in Physics. (Zdroj: www.frontiersin.org)

„Náš mozek se skládá ze složité sítě téměř 100 miliard neuronů, jež tvoří 100 bilionů nervových spojení. Hierarchické sítě uzlů a vláken formují složité myšlenky, pocity a emoce," říkají vědci. „Zajímavostí ale je, že tyto neurony tvoří méně než 25 % hmoty orgánu. Zbývajících 75 % tvoří voda."

Vesmír se této síti nápadně podobá. Odhadem obsahuje 100 miliard galaxií, které tvoří kupy. Mezi nimi jsou pusté mezery prázdného prostoru. Odborníci odhadují, že vidíme pouze 25 % universa, zbývajících 75 % tvoří hypotetická forma látky - temná hmota.

Lidský mozek a vesmír

„Víme, že fyzikální interakce ve dvou výše uvedených systémech jsou zcela odlišné. Jejich pozorování pomocí mikroskopických a teleskopických technik ale odhalují jejich podobnou morfologii až do té míry, že by se jejich obrázky daly zaměnit," tvrdí badatelé. „Rozhodli jsme se je proto porovnat víc kvantitativně."

Italský tým použil metodu zvanou „analýza energetického spektra". Ta se používá v astrofyzice ke studiu hustoty galaxií. „Naše měření ukázalo, že neuronová síť je rozložena v měřítku od 1 mikrometru do 0,1 milimetru. Kosmická spleť sahá od 5 milionů do 500 milionů světelných let,“ uvedl Vazza.

Vědci zároveň porovnali výkonová spektra jiných komplexních soustav, jako snímky větví stromů, mraků nebo vodních turbulencí. Žádné však nebyly rozloženy tak jako mozek a vesmír. Tato metoda ale neposkytla žádné informace o složitosti obou systémů. Proto se badatelé zaměřili na seskupení uzlů.

Jako jeden systém

„Strukturální parametry opět odhalily neočekávané úrovně shody. Vzájemné propojení se u obou struktur pravděpodobně vyvíjí na základě podobných, ne-li stejných fyzikálních principů. Navzdory tomu, že je zde zřejmý rozdíl mezi fyzickými silami regulujícími galaxie a neurony," vysvětlují odborníci.

Zdroj: Youtube

Na povrch nyní vyvstala řada otázek. Je možné, že by vesmír mohl mít vlastní vědomí nebo, že je mozek vlastně nekonečný, stejně jako kosmos? To vědci netvrdí. „K úplnému pochopení obou systémů bude potřeba další výzkum. Je ale možné, že se neurověda začne inspirovat astrofyzikou a naopak."

Zdroj:

www.popularmechanics.com, www.iflscience.com