Lebka získala přezdívku Bodo podle názvu vyschlé řeky, u které byla nalezena. Její majitel žil na africkém kontinentu před 600 tisíci lety a jeho druh se z planety vytratil zhruba o 400 tisíc let později. Lebka nese znaky člověka vzpřímeného i rozumného a byla zařazena mezi druhy Homo heidelbergensis společně s dalšími ostatky objevenými pro změnu v Evropě.
Nový název, nový druh
Kanadští vědci pod vedením doktorky Mirjany Roksandic teď ale tvrdí, že takové zařazení lebce nesedí. Evropské nálezy, které s ní byly vhozeny do jednoho pytle, totiž vykazují znaky i člověka neandertálského, jenž neměl s "Bodem" pranic společného. Navrhli proto zavést do názvosloví zcela nový termín "Homo bodoensis" a evropské ostatky zařadit k neandertálcům.
Mirjana Roksandic přiznala, že přeškatulkování druhů se neobejde bez překážek. "Mezinárodní komise pro zoologickou nomenklaturu povoluje změnu jména jen za velmi přísně definovaných podmínek," vysvětlila.
Homo bodoensis
Člověk téměř moderní?
Homo bodoensis byl podle ní přímým předkem dnešního člověka. Nižší, podsaditá postava mu umožňovala vytvářet zásoby energie a přežít i v chladnějším prostředí. Samci druhu dorůstali výšky 175 cm a vážili okolo 63 kg, zatímco samice měřily zhruba 157 cm a jejích hmotnost se pohybovala kolem 50 kg.
Ve vědeckých kruzích nové poznatky zatím narážejí spíše na skepsi. Chris Stringer z londýnského Muzea přírodní historie je například přesvědčen, že Bodo náležel k druhu, který neměl s lidskou linií nic společného a kráčel po vlastní evoluční cestě. Uznává však, že sestavení evolučního řetězce je mnohem složitější a komplexnější záležitost, než se dosud myslelo.
Zdroje: scitechdaily.com, www.archaeology.org
